17 věcí, které chápete, když studujete dvě školy naráz

„Co si mám vybrat? A co když zkusím studovat oboje? Někteří lidi to tak dělají a jde to, ne?“ Pokud patříte mezi ty, kdo si tohle taky kdysi řekli, asi se najdete v následujících řádcích.

» 3 minuty čtení «

 1. Být někde včas je buržoazní přežitek.

Asi sotva stihnete přijít na desátou na Fakultu sociálních studií, když vám seminář na pajdáku končí v 9:50. Ze stejného důvodu je také buržoazní přežitek zůstávat na semináři až do konce.

2. Chodit běhat? To já nechodím. Já běhám běhat.

Běháte pořád a všude a stejně platí bod číslo jedna. Občas potkáte ten typ lidí, co tramvaje nedobíhá. Vy jste tak zvyklí nestíhat, že dobíháte, i když máte ještě hodinu volno.

3. Přednáška? Ale to je nepovinný, ne?

Co je nepovinné, na to nemáte čas. Dost že do rozvrhu nějak vedle sebe narvete semináře, kristepane. Nemluvě o obědu.

4. Všechno je nutné optimalizovat. Třeba pivo.

„Já s váma nemůžu zítra do hospody, já si jdu sednout se spolužákama.“ „Ale my jsme přece tvoji spolužáci.“ „No jo vlastně, víš, s mýma druhýma spolužákama.“

5. A co teprve optimalizace vztahů.

Pořád nemáte čas. Takže váš partner je něco nebo všechno z následujícího: a) workoholik jako vy, b) extrémně tolerantní, c) extrémně milující, d) long distance, e) imaginární.

↑ Bacha, kryj se! Dvoje zkoušky, dvoje seminárky, dvoje diplomky…

6. Představit se je složitější, než by se zdálo.

„A co studuješ?“ Hluboký nádech. „Psychologii a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií a lektorství němčiny na pajdáku.“ „A bakalářské nebo magisterské?“ Hluboký povzdech. „Oboje.“

7. Dvě hodiny před deadlinem? To si ještě uvařím večeři.

Protože kdybyste neuměli být efektivní, tak vás tenhle byznys zničí.

8. „Jaktože už máš po zkouškovém? Vždyť máš tak tisíc předmětů!“ „No právě.“

Je jich prostě moc. Nemůžete každou zkoušku z hrůzy třikrát odkládat, nebo se to nakonec nakupí a vy umřete. Zvlášť kdybyste něco nedali napoprvé. Takže si radši zapíšete všechny předtermíny, které jsou vypsané.

9. Zejtra je to dobrý, to mám zkoušky jen dvě.

A protože si zapisujete všechny první termíny, občas se to trošku nakupí. Ale to je v pohodě. Stejně se na první pokus většinou moc neučíte. Stává se překvapivě často, že to člověk zvládne prostě za použití mozku. Když ne, aspoň už znáte otázky.

10. „Hrome, to jsou tihle premianti.“

Lidi si myslí, jak jste chytří, úžasní a skvělí studenti. Pravda je, že jste vlastně studijně trochu lempli. Není čas se s ničím piplat. Seminárky musí být hlavně průchozí na první dobrou, není čas je přepisovat. A éčko znamená úspěšně odškrtnuto.

11. Chci všechny volitelné předměty na světě.

Máte hloupou tendenci o všechno se zajímat. Nejen že máte dvě školy, ale taky si musíte zapsat dvakrát víc béček než spolužáci. Protože budou určitě tak super!

12. Už to nebudu dělat. Nebudu!

„Mám toho dost! Můžu se na to vykašlat! Teď hned jdu na studijní a okamžitě jedno studium ukončím! Ach jo. Ale když už to dalo tolik práce…“

13. Chceš-li mít něco hotové rychle, dej to člověku, co nemá čas.

Když vás někdo o něco požádá, ani se nezamyslíte, jestli to chcete dělat. V duchu už automaticky šoupáte svými položkami v diáři a uvažujete, kam to nacpat, ať je to rychle z krku.

14. Vezměte mě zpátky na Erasmus!

Erasmus byla první věc, která vás donutila zpomalit. Dá se na něj jet jen přes jeden obor. Ten druhý jste přerušili nebo ho studujete na dálku. Na Erasmu je vám krásně. Fakt.

15. Nějak se mi to studium protáááhlo…

S ukončováním je to složitější. Jednoho bakaláře končíte po sedmi semestrech, dalšího po devíti. Ale mezitím už jste začali magistra. S trochou štěstí jednoho.

16. Dvě diplomky? Střelte mě do hlavy!

Pokud ale to studium neroztaháte, píšete naráz dvě diplomky. A to, věřte, to je ta pravá highway to hell.

17. A nejhorší je, že pořád máte pět tisíc koníčků.

Jo. Máte toho hodně. Ale to neznamená, že přestanete hrát divadlo, chodit na koncerty, organizovat víkendovky a lozit po skalách. Život je totiž jízda. A vlastně to tak máte rádi.

 Nela Wurmová