Šéf Narcista
Jeho charakteristický znak: nesnese jakoukoliv připomínku ke své práci a bude trestat.
Narcističtí šéfové mohou být charismatičtí vizionáři, ale zároveň mají sklon k riziku. Kdo vyhledává nebezpečí v běžném životě, vyhledává ho i v byznysu. Jak ukázali před lety ekonomové Arjit Chatterjee a Donald Hambrick z Pensylvánské státní univerzity, pro společnosti s narcistickými šéfy byly typické časté změny strategie. Tyto firmy měly také větší sklon skupovat konkurenci, pravděpodobně proto, že se jedná snad o nejviditelnější rozhodnutí, jaké může šéf učinit. Ekonomové dále zjistili, že firmy s narcistickými řediteli vykazovaly velké kolísání zisků a pohybovaly se od velkých vítězství k prohrám, místo aby udržovaly stálý a jistý kurz.
Tip od psycholožky Zdeňky Židkové:
Jak na něj: Kdo se v sobě zhlíží jako bájný narcis, bude totéž žádat od svého okolí. Proto ho buď přijměte jako člověka, kterému jste schopni obdiv dát, nebo vykliďte pole.
Čím ho naštvete: Nezájmem o jeho osobu, obracením se na jiné autority, řečí těla, která vyjadřuje pochybnosti.
Čím se mu zavděčíte: Kroužit a kroužit kolem něho, nechat mu pocit planety, jejímž jste vy pouze satelitem.
Šéf Manipulátor
Jeho charakteristický znak: převezme všechny dobré nápady, které vzejdou od podřízených a vydává je za své.
Šéf manipulátor používá různé destruktivní metody, díky kterým se mu daří u svých podřízených vyvolat pocity, že jsou špatní, nedostačující, a to nejen profesně, ale i jako lidé. Pocity viny pak vedou k nízkému sebevědomí a nízkému pracovnímu výkonu. Manipulovat s podřízenými se dá přímým nátlakem i nepřímo, kdy se šéf snaží taktizovat, aby dosáhl svého. Často šéfové využívají tohoto triku proto, aby zaměstnanci nemuseli přímo dávat výpověď. Zkrátka se snaží donutit podřízeného k tomu, aby výpověď podal sám. Tento způsob jednání se používá hlavně v případě, kdy vedoucí cítí, že by jeho funkce mohla být druhým ohrožena.
Tip od psycholožky Zdeňky Židkové:
Jak na něj: Snažte se působit tajemným dojmem, zdůrazňujte svou „neprůstřelnost“, protože máte skryté trumfy – známosti, informace, podklady.
Čím ho naštvete: Pokud ohrozíte jeho pozici tím, že ho zaskočíte nějakou předem připravenou manipulativní fintou.
Čím se mu zavděčíte: Pomluvy, fámy a nejasnosti mu nahrávají. Ocení, budete-li mu pomáhat vytvářet na pracovišti konkurenční atmosféru.
Šéf Soutěživec
Jeho charakteristický znak: bude v každém vidět nepřítele – rivala, který ohrožuje jeho funkci, a tím pádem bude brzdit dobré nápady
Dnešní doba soutěživcům přeje. Tihle šéfové se vždycky touží dostat výš a ještě výš, a to i v případě, že už žádné výš neexistuje. Budou pátrat ve vašich slabinách, a jakmile přijde správná chvíle, nemilosrdně je využijí. Většinou se umí velmi dobře prodat – bez ohledu na to, že nic světoborného neudělali. Vůbec nejhorší jsou nově příchozí soutěživci – ti kteří právě dokončili školu nebo nemají v hlavě nic jiného než práci a zase práci.
Tip od psycholožky Zdeňky Židkové:
Jak na něj: Spojte se s ním, směřujte k cíli pod jeho praporem, nechte šéfovi pozici kapitána.
Čím ho naštvete: Zmíníte-li se o někom, kdo nemusí vynakládat tak velké úsilí jako on a je „jednička“ ve svém oboru.
Čím se mu zavděčíte: Podkuřováním ve stylu sportovního ducha – víme, kdo tento tým táhne, vy máte vždy řešení, vy jste prostě mistr.
Šéf Workoholik
Jeho charakteristický znak: nad rámec práce o něm nevíte vůbec nic. Tenhle člověk prostě pracuje. Pořád. A všude.
Tento šéf nezná nic kromě práce. Pravděpodobně nemá partnerku, rodinu, psa ani koníčky, a pokud přece jen ano, vídá první dvě jmenované jen v rámečcích na svém pracovním stole. Vykazuje stopadesátiprocentní pracovní aktivitu a po vás chce to samé. Naprosto nerespektuje skutečnost, že kromě pracovního života máte i život osobní. Workoholik je možná aktivní, tato aktivita ale vychází většinou z totální neorganizovanosti. Je chaotický, nic nestíhá, proto je nevrlý a stresující. Vzbuzuje v zaměstnancích pocit nejistoty a nestability. Jednoduchý návod, jak rozeznáte pracovitého člověka od workoholika, je následující: pracovitý člověk je oblíbený, workoholik nikoliv.
Tip od psycholožky Zdeňky Židkové:
Jak na něj: Zchváceností vytvořte atmosféru, že i vy jste podobný tažný kůň.
Čím ho naštvete: Vyslovíte-li „kacířskou“ myšlenku, že práce není zajíc a neuteče nebo že odpočinutý člověk lépe pracuje.
Čím se mu zavděčíte: Zvolte strategii působit hodně vytíženě a jen přisluhujte. Stejně si udělá vše podle sebe.
Šéf Zbabělec
Jeho charakteristický znak: nikdy nic nepodnikne, nezařídí, nerozhodne
Kdo nic nedělá, ten také nic nezkazí, myslí si šéf opatrník. Když má něco rozhodnout, trvá mu to týdny, ne-li měsíce a většinou se to neobejde bez komentářů typu: „No, víte, myslím, že kdybychom…“ Stejně přistupuje i k zadávání úkolů: „Kdyby vám to tedy, ehm, nevadilo a mohl byste, ehm, to aspoň zkusit…“ Než by zadal jasný úkol nebo dokonce příkaz, raději by si usekl prst. Kde je autorita? Žádná není. Jeho pokyny nebere vážně asi nikdo, protože jsou většinou úplně mimo, stejně jako pozice na jeho vizitce. Na místě nadřízeného se ocitl omylem a teď si s ní neví rady. I když se možná snaží s podřízenými skamarádit, jeho pozice jej z toho vylučuje a ono bratříčkování tak působí akorát směšně.
Tip od psycholožky Zdeňky Židkové:
Jak na něj: Je jasné, že je to na vás. Sami si musíte zadávat a plnit úkoly, neuspějete však s hlasitě vyjadřovaným přesvědčením, že šéfa vůbec nepotřebujete.
Čím ho naštvete: Pokud položíte otázku: „Jaké je přesné zadání mého úkolu?“
Čím se mu zavděčíte: Jako posilu vnímá nekonkrétně mířená moudra typu: „Ti nahoře nám zase neposkytli informace!“ nebo „Zase nám nedodali dobré podklady!“
Jana Benešovská