doba vymezená na absolvování určitého studijního programu, vzorové studijní plány jsou koncipovány s ohledem na tuto dobu; studentovi však nikdo nebrání vystudovat v kratším čase nebo si studium rozložit do více semestrů, překročení standardní doby studia o více než jeden rok však bývá na veřejných VŠ zpravidla důvodem pro placení studia
vysoké školy vojenské či policejní. V ČR jde o Policejní akademii České republiky a Univerzitu obrany
zkráceně též státnice. Zkouška, která je (zpravidla spolu s obhajobou závěrečné práce) předpokladem řádného ukončení studia na bakalářském, magisterském či doktorském stupni
polovina školního roku zakončená zkouškovým obdobím; začátky a konce semestrů si každá škola stanovuje samostatně a zveřejňuje ve svém harmonogramu
forma výuky v menší skupině často vypisovaná v kombinaci s přednáškou, studenti se aktivně zapojují do výuky – řeší úlohy, počítají příklady, píší seminární práce, připravují referáty a prezentace; na školách technického zaměření bývá užíván pojem cvičení
práce vypracovávaná během jednoho či více semestrů, její odevzdání je nutnou podmínkou pro úspěšné ukončení určitého předmětu
tiskopis, na kterém lze podat přihlášku ke studiu
studijní informační systém, pod touto zkratkou je často míněn informační systém používaný Univerzitou Karlovou a přejatý dalšími VŠ, jako např. JAMU
vysokoškolská učebnice, která zpravidla neprošla redakční ani jazykovou úpravou, často vzniká ke konkrétnímu vyučovanému předmětu
studium více nezávislých studijních programů či oborů
