Pracovní pohovor – jak prodat sám sebe

Měl jsem to štěstí a příležitost za svůj život realizovat mnoho pracovních pohovorů. Přijímal jsem lidi do různých typů firem, dnes do reklamní agentury, předtím do počítačové firmy, ale také do neziskových organizací a kdysi dokonce i do provozu restaurace.

Není tolik důležitá profese, samozřejmě každý obor je specifický, nicméně všechny pohovory mají ve finále podobné rysy. Každý takový rozhovor vás vnitřně obohatí… i když toho dotyčného nevezmete.

Musíte se vždy naladit na jeho osobnost a někdy je to samozřejmě celkem obtížné.

Občas mi přijdou úsměvné různé tipy a triky jak obstát u pohovoru. Rozhodně není na škodu si je přečíst a určitě se vám řada doporučení bude hodit, zvláště, pokud nemáte s pohovory zatím tolik zkušeností. Na druhou stránku některé věci znají jak kandidáti, tak personalisté a jsou v praxi stejně tak využitelné, jako některé zastaralé rady Gutha-Jarkovského týkající se chování v dobách dávno minulých.

Je jasné, že každý z nás může trpět větší či menší trémou. Pokud je ten kdo rozhovor realizuje normální, tak to pochopí. Je to ostatně také člověk a zkuste si představit, že i tento sebevědomý manažer či personalista, prošel pohovory stejně jako vy a vzhledem k posouvání lidí je možná ještě dělat bude. A i když už zná většinu naučených otázek a odpovědí (typu – jaké jsou vaše silné stránky a jaké jsou vaše slabé stránky atp.), na té druhé straně přijímacího řízení je to vždy těžké a vždy „poprvé“. Obzvlášť, pokud vám o něco jde.

Dnes je v kurzu sebevědomé, asertivní chování, které signalizuje, že jste připraveni na velké výzvy a znáte svou cenu. Buďte ovšem obezřetní! Ať je pozice na kterou se hlásíte jakákoliv, nikdy nemá rád příliš žoviální frajírky.

Vzpomínám na rozhovor s jedním mladým ambiciózním adeptem, který na závěr na otázku, kdy by teoreticky mohl nastoupit, pokud bychom si ho vybrali, odpověděl slovy:“ Pánové, já bych rád brzy, ale teď jsem hodně makal, tak si ještě chci dát měsíc volno.“

Když přemýšlím o tom, co mě vždy oslovilo, tak když byl uchazeč upřímný, byl svůj a na nic si nehrál. Spíše někomu odpustíte, že neumí odpovědět na dotaz, jak vidí sám sebe za pět let, než když vidíte, že přistupuje k dialogu s chováním afektovaného cvičeného papouška. Tak hodně štěstí!

Další příspěvky tohoto autora najdete zde >>