Nejsou lidi, investoři mohou odejít

Moderní trh práce 21. století si bez internetu nelze vůbec představit. Přes internet hledají zajímavou práci především středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé s klíčovými kompetencemi. Takové uchazeče prostřednictvím svých nabídek práce na internetu hledají také významné české a nadnárodní firmy.

Internetový trh práce, kde se setkává poptávka s nabídkou, se proto v době globalizace stává čitelným zrcadlem, které obráží veškeré problémy a rozpory trhu práce. Ti, kdo se poskytováním služeb elektronického trhu práce denně zabývají, se tudíž stávají nositeli objektivních a aktuálních informací o stavu českého trhu práce v 21. století.

Jako ředitel společnosti LMC, která je denně přes stránky Jobs.cz v kontaktu se zaměstnavateli i uchazeči, mám bohužel už delší dobu neveselý pocit. Na jedné straně se nezaměstnanost u nás dlouhodobě pohybuje pod 10 procent a na druhé straně na našem trhu chybí kvalifikovaná pracovní síla, kvůli níž sem investoři především přicházejí.  A to zejména v regionech mimo velká města, v regionech, kde je nezaměstnanost vysoká a kde by investoři měli trh práce “rozhýbat”. Pokud ji tady nenajdou, půjdou jinam.

Přitom jsme přece zemí, jejíž pracovní síla byla a stále je v Evropě uznávána jako velmi vzdělaná a kvalifikovaná. A samozřejmě levná. Ale je  to opravdu tak? A děláme pro přípravu vysokoškoláků dost? Máme jich opravdu tolik, abychom si s  konkurencí v globalizovaném světě úspěšně poradili a obstáli na trzích mimo hranice naší země?  Jako ředitel významné společnosti nabízející služby na internetovém trhu práce si tím nejsem vůbec jistý.  

O úrovni vzdělání mladé generace vypovídají výsledky nejrůznějších šetření mezinárodních (OECD) i našich (ČSÚ). Ty jasně dokládají, že vysokoškoláků je u nás pořád ve srovnání s Evropou a dokonce v poslední době s Asií málo. Jsme evropskou středoškolskou velmocí – u nás má středoškolské vzdělání asi 75 % lidí, zatímco vysokoškoláci představují asi 14 % populace. Ve srovnání např. s Německem je rozdíl zřejmý: 55 % středoškoláků a 28 % vysokoškoláků, v Japonsku je to 51 % středoškoláků a 32 % vysokoškoláků. A tak bychom mohli v porovnání pokračovat.

Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva se prostě stává jedním z významných faktorů, který rozhoduje a čím dál víc bude rozhodovat o prosperitě té které ekonomiky. Když v statistikách čtu, že například  Indie produkuje ročně až dva miliony vysokoškolsky vzdělaných lidí, jen tiše žasnu a musím si položit otázku, proč u nás se trend neubírá podobným směrem. Co tomu brání? Jako bychom stáli stranou všeho  toho, o co ve vyspělých ekonomikách jde v prvé řadě. Je to kvalitní vzdělání. Ale přitom trh práce není jen o počtu vysokoškoláků, čím dál více rozhoduje o úspěšnosti země struktura a kvalita vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Firmy zahraniční i české požadují především technicky vzdělané lidi, kteří budou schopni proaktivně vytvářet vysokou přidanou hodnotu. Vyžadují lidi, kteří se připravují na moderní trh práce i tím, že umějí jazyky, mají komunikační dovednosti, schopnost týmově pracovat a pozitivně řešit úkoly.

A to je asi ten kámen úrazu. V našich poměrech stále platí, že se preferují obory humanitní a ekonomické před technickými a přírodovědnými. Každoročně se při přijímacím řízení na vysoké školy tvoří fronty před humanitními fakultami, zatímco technické univerzity o své posluchače doslova žadoní.

Tento nepoměr mezi uchazeči o vysokoškolské vzdělání se rodí už na základní a střední škole, kde se výuce matematiky a přírodních oborů většinou nevěnuje taková pozornost. A problém má ještě další stránku. I vysokoškolsky vzdělaní lidé u nás nedostávají kvalitní moderní vzdělání a musejí se mnohé dovednosti a znalosti nových postupů a technologií učit “za pochodu” po nástupu do firmy.

Shrnu-li tedy příčiny toho, proč kvalitní technická inteligence na našem trhu práce chybí, je jich hned několik:

• nízká společenská prestiž technických profesí,

• nedostatečná mobilita lidí,

• demotivační a příliš štědrá sociální politika vůči nezaměstnaným,

• velké rozšíření hypoték zvyšuje potřebu jistoty lidí – nemění práci, nepodstupují riziko nového zaměstnání,

• firmy se snaží své kvalitní lidi udržet propracovanými systémy benefitů, a tak tito lidé méně než kdysi mění místo,

• celkově upadající atmosféra ve společnosti, charakterizovaná sloganem “hlavně si užívej života naplno, zaplať později”.

Je načase si plně uvědomit, že ve světě se uplatníme pouze jako na vzdělání založená ekonomika a že se vyplatí investovat do vzdělání a motivace lidí. Protože čas kvapí a pokud něco neuděláme, může být situace jenom horší. Když kvalitní lidé v ČR nebudou, investoři půjdou za nimi dál na východ a my ošklivě zaplatíme za naši krátkozrakost.

Publikováno též v Hospodářských novinách