
Rozhodovat se v rámci dnů a vyděsit, nebo natěšit kandidáty už při prvním rozhovoru. To jsou podle recruiterky Barbory Smejtek Školaudy hlavní zásady rychlého výběrového řízení.
O tom, jak dlouho bude nábor trvat, rozhoduje do jisté míry už samotný inzerát. „Měl by obsahovat jasný, aktuální popis pozice, klíčová slova z oboru a měl by rozlišovat mezi požadavky nutnými pro výkon pozice a požadavky bonusovými,“ vysvětluje recruiterka.
Díky jasně stanoveným podmínkám je potom snazší rozhodnout, které z došlých životopisů vyřadit. Podle Barbory Školaudy by toto rozhodnutí mělo ideálně padnout do dvou až tří dnů od přihlášení kandidáta na pozici. Hned potom může následovat první screening. Počet postupujících by se měl pohybovat nejvýš v rozmezí 10 až 15 kandidátů.
Už během úvodního telefonátu radí recruiterka probrat mzdu. „Je potřeba si vyjasnit, jaká částka je případně míněna jako fix a co jsou bonusy – můžou to být provize z prodeje, nebo třeba roční bonus podle výsledků celé firmy. Což je rozdíl.“
Své kolegy z HR také vybízí k tomu, aby netlačili kandidáta na „nutné minimum“, které je ještě ochoten přijmout. „Později se může stát, že ‚podstřelený‘ uchazeč odejde ve zkušebce, protože jinde mu dali o pár tisíc víc.“
V rámci pre-screeningu se také vyplatí zmínit případná úskalí, která se k pozici vážou. Může to být třeba hodně cestování nebo momentální situace ve firmě, kdy se teprve buduje nový tým nebo nastavují procesy. „Co je pro jednoho ‚bubák‘, může být pro druhého výzva. Cílem je kandidáta vyděsit, nebo natěšit. Aby se jasně ukázalo, s kým má cenu pokračovat dál,“ domnívá se odbornice na nábor.
Do dalšího kola pusťte tak pět nejlepších. Nejpozději do týdne by s nimi mělo proběhnout první kolo pohovorů, které může být klidně i online. „Rovnou běžte do byznysu a vysvětlete, co komu firma prodává a jaké to má radosti a strasti. Nastiňte také, jak bude na dané pozici vypadat běžný den, co bude hlavní úkol kandidáta hned po nástupu nebo v dalším kvartálu,“ dává tipy Barbora Školaudy
Na otázku, jestli je vhodné zadávat při on-line pohovoru úkol, odpovídá důrazným „ne“. Podle ní úkolovat uchazeče ještě před osobním setkáním nepůsobí dobře. „Může to vypadat jako nekalé vyzvídání know-how. Navíc pokud kandidátovi zadáte reálné situace a skutečná čísla, bude výstup výrazně lepší a napoví vám o něm víc.“
Když další kolo pohovoru proběhne opět do týdne po prvním, je to značka ideál. Setkání by mělo být tentokrát osobní, aby obě strany „navnímaly vzájemnou chemii“, a nejlépe v sídle firmy, kde kandidát pozná atmosféru panující v kancelářích.
V této fázi už byste měli posuzovat dva, nejvýš tři nejlepší uchazeče. Na setkání můžete o něco víc odkrýt firemní karty. „Například se zeptat, jak by kandidát řešil komplikovaného klienta nebo jinou reálnou záležitost z praxe,“ radí Školaudy.
Právě teď je také vhodná chvíle pro zadání úkolu. Jeho vypracování a vyhodnocení může v případě nižších pozic proběhnout po mailu, zatímco u vyšších pozic radí recruiterka ještě jedno setkání třeba u kávy, kde proběhne nad vypracováním úkolu diskuze. Po té už byste měli mít o vítězi jasno a do pár dnů mu poslat nabídku.
HR & recruitment konzultantka a školitelka, známá svými praktickými tipy pro nábor a prací s daty a AI v HR. Vystupuje na odborných akcích a je aktivní hlasem HR komunity na sítích, zejména na LinkedIN, kde si získala početné publikum. Od roku 2013 Působí jako headhunter na volné noze a pravidelně sdílí své zkušenosti v rozhovorech, v podcastech a na konferencích.