
Lukáš Gregor ze serveru Mít vše hotovo před časem narazil na výčet zaručených tipů, jak skoncovat s chorobným odkládáním povinností. „Původně jsem je chtěl pouze parafrázovat, ale nakonec k nim přidám i vlastní komentáře a zkušenosti,” říká. Následující seznam rad vám pomůže boj s prokrastinací vyhrát.
Ochránit vás tedy může, když:
Pokud se dostanete do situace, kdy s prací otálíte, začněte se hýbat – klidně změňte pokoj, místo, nebo alespoň polohu. Osvědčilo se mi střídat sezení se stáním. Pravidelné rozpohybování těla předchází lenosti.
Jste-li opravdu nezodpovědní, třeba na vás bude platit “budíček”. Připomenutí, že už byste se měli rozhoupat a začít něco dělat.
Dobrý kamarád může skvěle fungovat jako hlídací pes, aniž by na nás musel nutně vrčet. Mně osobně pomáhá vlastní žena – a to aniž by mě do něčeho nutila. Zkrátka se jí chci pochlubit, že už mám hotovo, proto v její přítomnosti o poznání méně prokrastinuji, než když jsem sám.
Kamarádů můžeme mít více, klidně celou velkou komunitu, s níž budeme své potíže s prokrastinací řešit. Na sociálních sítích, na blogu, klidně formou online deníčku. V některých situacích jsem k takovému kroku sáhl, například v případě své neschopnosti pilovat jazykové schopnosti. V sílu tohoto tipu rozhodně věřím.
Jde-li o tvůrčí proces – například psaní diplomové práce – rozhodně se vyplatí si navyknout každý den něco málo kreativního utrousit. Pár postřehů, poznámek z knih… Mozek (a hlavně vy sami) si zvyknete, že je normální každý den tvořivě myslet a pracovat.
Býval jsem také noční sovou, ale jakmile jsem poznal přednosti brzkého rána, neměnil bych. Probouzíte se současně s krajinou. Žijete za slunečního svitu, nikoliv ve tmě a při umělém osvětlení. Ještě než přijde čas oběda, můžete mít velký kus práce za sebou.
S brzkým vstáváním souvisí včasné uléhání. Jestliže otevírám oči zhruba v pět ráno, do desáté večer bych se měl přikrýt a oči zavřít.
Pamatuji si, jak jsme na vysokoškolských kolejích vypulírovali dva pokoje, chodbičku i toaletu (a ještě se šli ostříhat), jen abychom nemuseli dělat na diplomce. Pokud si budete pořádek a čistotu kolem sebe hlídat průběžně, k takovým únikům nebudou důvody. Navíc lze patnáctiminutový úklid spojit s prokrvením během práce. Dva v jednom, no neberte to.
Zbavil jsem se jí, není co řešit. Jen čas od času si pustím nějaký pořad z online archivu. Rozhodně si nedokáži představit zápasení s leností, když by na mne svítila obrazovka v pokoji.
Někdy mám tendenci si říkat: A teď už jdu opravdu na to! Přestaňte si cokoliv říkat, nevyhlašujte v prázdném pokoji, že už se chystáte pracovat, zkrátka mlčky začněte.
Jde o to mít vyhrazené jasné časové bloky v rámci každého dne. Kdy se bude pracovat, kdy se bude odpočívat… Výhoda spočívá v tom, že i práce má své hranice, není neomezená. Uvidíte před sebou i bloky pro relaxaci a budete se na ně těšit.
Jen tak plout ve vzduchoprázdnu rozhodně nedoporučuji. Mějte alespoň aktuální denní úkoly někde vypsané. A navíc – škrtáním hotových úkolů se vyplavují endorfiny, takže budete šťastnější než kdykoliv předtím!
Podívejte se, co je metoda GTD, popřípadě ZTD, obě by vám mohly významně pomoci.
Elektronická pošta přece není tak životně nutná, aby dopisy ve schránce nevydržely bez přečtení alespoň dvě hodiny. Neustálou kontrolou si tříštíte pozornost. Nakonec neuděláte kvalitně ani naplánovanou práci ani poštu.
Platí totéž co e-mailu. Dokonce by se dalo říci, že sníženou kontrolou Facebooku a dalších sítí si ublížíte ještě mnohem méně. Zkuste se na ně dívat pouze tehdy, máte-li přestávku nebo v konkrétní vymezený čas.
Naučte se udržovat koncentraci určitou dobu – využijte slavné techniky Pomodoro. Ta doporučuje pětadvacet minut koncentrace, následně pět minut přestávky. Jakmile však spustíte odpočítávání, pracujte a netříštěte svoji pozornost na cokoliv jiného.
Sledujte průběh své práce – kolik času čemu věnujete. Já měřil svůj čas zhruba dva týdny a získal cenná data – dovedla mě k radikálnímu omezení času u pošty a moudřejšímu plánování.
Operační systémy umožňují ulehčit lecjakou činnost, vyplatí se proto věnovat chvíli jejich nastavení. Týká se to například e-mailu, kdy můžete využít automatických filtrů, oštítkování, odesílání pošty apod.
Práci často odkládám tím, že procházím muziku a uvažuji, co bych si tak pustil. Většinou jde o únik, nikoliv o touhu najít nejvhodnější hudební podkres. Naučil jsem se využívat tzv. playlistů a také chytrých seznamů, které míchají hudbu podle interpretů. Ušetří to čas.
Možná je strach příliš silné slovo, obavy a blok se ale jistě hodí. Z jakého důvodu se nám do práce nechce? Je to pouze lenost, nebo je v tom zašitý nějaký čert? Rozhodně doporučuji věnovat čas raději hledání problému než samotné prokrastinaci.
Dokonalost neexistuje v nikom a v ničem. Proto si nelamte hlavu, že jste nesplnili svůj plán, že vše nejde tak lehce, jak jste mysleli. Každý den není posvícení a každý krok vpřed k cílové pásce je rozhodně důležitý a skvělý!
Myšlenky mají ve zvyku “utíkat”. Bloumáme a jen tak tupě zíráme – do stěn, na obrazovku, do monitoru. Máme pocit, že si čteme, ale stěží konzumujeme. To už je lepší skutečně odpočívat. Neztrácejme čas prázdným bloumáním ani diskuzemi s lidmi, kteří nám za to nestojí. Pečlivě si hlídejme, komu a čemu svůj čas a energii věnujeme.
Mějte před sebou bod, kam je potřeba se dopravit. Zvláště pokud pracujete na projektu, který má svůj termín, je určení takových dílčích cílů nezbytné.
Rozhodně nezapomínejte na sebe. Na své zdraví a na svoji vitalitu. Bez přestávek nelze fungovat dlouhodobě. Ale pozor – snažte se je využít co nejlépe! (viz rada 22)
Ačkoliv máme internet a o něm se hovoří jako o metle koncentrace, dnešní doba a technologie umožňují být nebývale efektivní. Najděte si proto vhodné nástroje, jak šetřit čas.
Zpestřujte svůj den a život zábavou – čtěte knihy, sledujte filmy, bavte se s přáteli, bavte se sami se sebou. Radujte se. I z toho, co děláte. Mít radost představuje základní stavební kámen v boji proti prokrastinaci, respektive nechuti cokoliv dělat.
Omezte pracovní dobu. Mějte na každý den vyhrazený menší časový blok pro práci. Nezapomínejte, že například z osmi hodin se reálně využijí pouze dvě třetiny. A to jsme ještě optimisté. Samozřejmě, že ideální by bylo, abychom využili maximum z vyblokovaného času. I k tomu mohou uvedené rady dopomoci.
Neplánujte si práci tak, že vám zaplní takřka celý den. Stejně tak nedopusťte, aby se i bez plánu práce rozprostírala od rána až do večera. Mějte vymezený (nemalý) blok pro svůj klid a nabírání sil.
Nepodléhejte odevzdání, rezignaci, domnění, že už se nedokážete změnit. Každý z nás má svoji vůli. Pokud chceme něco změnit a týká se to našeho okruhu vlivu (a to prokrastinace a boj s ní určitě ano), pak to také změnit můžeme.
Zdroj: Lukáš Gregor, Mít vše hotovo.cz