Ne každý uchazeč má to štěstí, že se na zvolený obor dostane bez přijímacích zkoušek, a tak na většinu zájemců o VŠ studium čekají týdny či měsíce příprav a samozřejmě také nejistoty.

Uchazeč se proto při výběru oboru snaží zohlednit i šance na přijetí. Otázka zní, jak svou šanci na přijetí racionálně odhadnout, které údaje jsou z pohledu uchazeče podstatné, které nikoliv.

Začneme tradičními mýty a omyly. Často se setkáte s následujícími tabulkami:

V čem je problém těchto statistik? V ČR se uchazeč zpravidla nehlásí pouze na jednu fakultu, ale na konkrétní obor – a těch např. na filozofických fakultách bývají desítky. Na některé z oborů je velmi náročné se dostat, na jiné „berou takřka každého“. Souhrnná čísla za celou fakultu jsou možná zajímavá pro vedení univerzit, pro uchazeče už méně.

Poněkud lépe bychom na tom byli v momentě, kdybychom měli tato čísla pro jednotlivé obory. I tento údaj však skýtá jistá úskalí. Dozvíme-li se, že např. na obor všeobecné lékařství na jisté fakultě berou každého třetího, znamená to, že máme šanci na přijetí jedna ku třem? Nezapomněli jsme při těchto úvahách na nějaké předpoklady?

Klíčem je percentil

Podle čeho tedy šanci na přijetí nejlépe odhadnout? Klíčem jsou testy použité v předchozích přijímacích řízeních na jednotlivé obory spolu s percentilovými tabulkami.

Počty správných a nesprávných odpovědí (či bodové skóre) samy o sobě neříkají, zda výsledek je dostatečný či nikoliv – správně odpovědět na 90 úloh ze 100 může být špatný výsledek v případě, že ostatní udělali 95 úloh. Naopak, odpovědět na 30 úloh ze 70 může být špičkový výsledek, když naprostá většina ostatních získala méně než 25 bodů. Proto se při hodnocení používá percentilů.

Percentil je číslo mezi 0 a 100, které udává, kolik procent uchazečů podalo stejný nebo horší výkon než daný jedinec. Získá-li někdo percentil 86, znamená to, že jen 14 procent uchazečů podalo lepší výkon. Percentilová tabulka pak udává, jaký percentil odpovídá danému bodovému zisku.

Díky percentilové tabulce pak můžeme zjistit – poté, co si cvičně vyzkoušíme loňský test – zda bychom patřili např. mezi nejlepších deset, dvacet,… procent studentů, kteří daný test psali. Pak už jen stačí vyhledat, jaký percentil byl zapotřebí k přijetí na daný obor a tomu přizpůsobit přípravu.

Percentilové hranice pro jednotlivé obory je vhodné brát v úvahu při rozhodování o tom, kam si podat přihlášku. Poměrně typickým jevem je, že uchazeč podává přihlášky na obory, kde se dá předpokládat velmi podobná percentilová hranice (např. Právnická fakulta UK a Fakulta sociálních studií MU, které používají tytéž testy a kde se dá předpokládat percentilová hranice kolem 90). V takovýchto případech pak zájemce o studium řeší buď rozhodování na kterou fakultu nastoupit, nebo situaci, kdy není přijat ani na jednu z uvedených škol. Racionální postup spočívá spíše ve výběru oborů, u nichž se dají předpokládat různé percentilové hranice, např. 90, 70, 50, 30. Pokud pak uchazeč získá percentil alespoň 30, má vždy možnost rozumné volby.