Kdy oznámit zaměstnavateli Vaše těhotenství je čistě na Vašem rozhodnutí. Žádný právní předpis nestanoví ženě povinnost, dokdy musí sdělit zaměstnavateli, že je těhotná. Avšak Vaše těhotenství a následný odchod na mateřskou dovolenou budete muset dříve či později se zaměstnavatelem řešit, neboť pro zaměstnavatele to bude znamenat organizační změny. A proto platí, čím dříve, tím lépe. Jednak jsou jisté činnosti, které byste vykonávat neměla, aby nebylo ohroženo Vaše zdraví. A Váš zaměstnavatel jistě ocení více času pro vyřešení organizačních otázek. Avšak doporučuje se oznámit Vaše těhotenství ve chvíli, kdy je potvrzené a stabilní, což bývá po ukončení prvního trimestru.
Ano a rozhodně to udělejte. K vyšetření ve zdravotnickém zařízení Vám přísluší dle Přílohy k nařízení vlády č.590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci pracovní volno, a to s náhradou mzdy.
Těhotenství sebou nese omezení, která zaměstnavatel musí respektovat.
Vyhláška č.288/2003 Sb. obsahuje seznam prací, které nesmí těhotná a kojící zaměstnankyně vykonávat. Práce zakázané těhotným ženám nesmíte vykonávat, ani kdybyste s jejich výkonem sama souhlasila.
Samozřejmě Váš ošetřující lékař vyhodnocuje průběh těhotenství a bere v potaz i práci, kterou vykonáváte. Může vydat lékařský posudek, že Vaše práce ohrožuje Vaše těhotenství.
Pokud koná těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel dle § 239 odst. 1 zákoníku práce povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci.
Pokud požádá těhotná zaměstnankyně pracující v noci a zařazení na denní práci, je zaměstnavatel dle § 239 odst. 1 zákoníku práce povinen její žádosti vyhovět.
Dle § 240 odst. 1 zákoníku práce smějí být těhotně zaměstnankyně vysílány na pracovní cestu mimo obvod svého pracoviště nebo bydliště je se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
Zaměstnavatel dle § 241 odst. 3 zákoníku práce nesmí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas.
Toto samozřejmě platí, pokud Vaše těhotenství svému zaměstnavateli oznámíte. Když však zaměstnavatel neví o Vašem těhotenství, pak např. nařízením práce přesčas neporušuje zákoník práce.
Dle § 239 odst. 3 zákoníku práce máte právo na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávacím příspěvkem, poskytovaném dle § 42 až 44 zákona č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“).
Jen ve výjimečných případech. Proti výpovědi ze strany zaměstnavatele jste chráněna obecným zákazem výpovědi. Jste v ochranné době dle § 53 odst. 1 písm. d) zákona č.262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoníku práce“), podobně jako při dočasné pracovní neschopnosti. Pokud dostane výpověď těhotná zaměstnankyně, která o svém těhotenství neví, je tímto obecným zákazem výpovědi chráněna rovněž, po doložení těhotenství v době doručení výpovědi je výpověď neplatná.
Z obecného zákazu výpovědi však platí několik výjimek, kdy zaměstnavatel může dát výpověď i těhotné ženě, a to:
V prvé řadě je důležité řídit se radou lékaře a svým zdravotním stavem. Pokud budete nastupovat na rizikové těhotenství, tedy na dočasnou pracovní neschopnost před nástupem na mateřskou dovolenou, posune se rozhodné období pro výpočet peněžité pomoci v mateřství na dobu, kdy jste ještě pracovala.
Vypracováno ve spolupráci s JUDr. Pavlem Jindřichem – odborným poradcem pro pracovněprávní vztahy a personalistiku dle právního stavu k 24. 5. 2011.