Pokud jste na mateřské a rodičovské dovolené, můžete při splnění určitých podmínek pracovat. Je zde několik pravidel, které je potřeba dodržovat, abyste díky přivýdělku nepřišly o vyplácené dávky.
Ano, můžete být zaměstnaná po skončení 6. týdne po porodu. Nesmíte však mít stejný pracovněprávní vztah, ze kterého pobíráte peněžitou pomoc v mateřství. Můžete pracovat i u stejného zaměstnavatele, avšak sjednaný druh práce musí být jiný než před nástupem na mateřskou dovolenou.
U jiného zaměstnavatele můžete pracovat. Nezapomeňte však, že pokud u jiného zaměstnavatele budete vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti Vašeho zaměstnavatele, u něhož čerpáte mateřskou dovolenou, je k tomu třeba jeho předchozího souhlasu. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Výše výdělku není nijak omezena, peněžitá pomoc v mateřství se Vám nekrátí.
Pokud dostáváte peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění, které jste si hradila při podnikání, nemůžete zároveň pokračovat v samostatné výdělečné činnosti.
Samozřejmě ale máte možnost přivýdělku u jiného zaměstnavatele
Můžete však v podnikání pokračovat, pokud jste si takto přivydělávala při stálém zaměstnání. Peněžitá pomoc v mateřství Vám totiž bude vyplácena z nemocenského pojištění u tohoto zaměstnavatele.
Pokud jste před nástupem na mateřskou nepodnikala, můžete s tím samozřejmě v průběhu mateřské dovolené začít a podnikáním si přivydělávat. O peněžitou pomoc v mateřství tím nepřijdete.
Ano, při pobírání rodičovského příspěvku můžete pracovat u svého zaměstnavatele či u jiného zaměstnavatele bez omezení, je možná i samostatná výdělečná činnost. Musíte však zajistit po dobu práce dohled o dítě další zletilou osobou (viz výše odpověď na otázku Je něčím nárok na rodičovský příspěvek podmíněný?)
Výše daně z příjmů a odvodů je při práci ženy na mateřské a rodičovské dovolené stejná jako u ostatních zaměstnanců.
Jen při pracovním volnu bez náhrady mzdy nebo sjednané kratší pracovní době se nemusí doplácet zdravotní pojištění z minimální mzdy, protože hlavním plátcem zdravotního pojištění je stát.
Konkrétně v číslech to vypadá následovně:
Z pohledu daně z příjmu: pokud je příjem nižší než 5 000 Kč měsíčně, daní se tzv. srážkovou daní, která je konečná a nevstupuje do ročního vyúčtování nebo přiznání daně z příjmů.
Za některých okolností / možnost odečítat slevy ze základu daně / lze dodatečně tuto daň podepsáním daňového prohlášení změnit na zálohovou do 15. února následujícího kalendářního roku a uplatnit si odpočty, pokud nejsou jiné příjmy.
Z ostatních příjmů nad 5 000 Kč se sráží záloha daně z příjmů, u které můžete prostřednictvím svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování nebo případně vstupuje do přiznání daně z příjmu / při souběhu zaměstnavatelů.
Výše daně je jednotná a je to 15 % z daňového základu, tzv. superhrubé mzdy.
Vypracováno ve spolupráci s JUDr. Pavlem Jindřichem - poradcem na pracovní právo