Kdy mám nastoupit na mateřskou dovolenou?

Na mateřskou dovolenou nastupujete zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem.
O nástup na mateřskou dovolenou nemusíte svého zaměstnavatele žádat, stačí mu nástup na mateřskou dovolenou oznámit a předat mu žádost o výplatu peněžité pomoci v mateřství, kterou zaměstnavatel s příslušnými podklady zašle na okresní či Pražskou správu nemocenského pojištění, která ji vyplácí.

Délka mateřské dovolené

Mateřská dovolená Vám přísluší po dobu 28 týdnů. V případě porodu 2 nebo více dětí Vám přísluší mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůžete ji přerušit ani skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne Vašeho porodu.

Výše peněžité pomoci v mateřství

Po dobu mateřská dovolené Vám při splnění podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění přísluší peněžitá pomoc v mateřství.

Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z „denního vyměřovacího základu“ (DVZ) s ohledem na 3 redukční hranice.
Denní vyměřovací základ vypočítáte, tak že vydělíte svůj příjem za posledních 12 měsíců počtem kalendářních dnů.

Příklad: 20 000 Kč měsíčně X 12 měsíců = 240 000,- Kč : 365 dnů = 657,53 Kč zaokrouhleno 658,- Kč. To je Váš „neredukovaný denní vyměřovací základ“.
 
Redukční hranice jsou v roce 2010 částky 791 Kč, 1 186 Kč a 2 371 Kč.

Z částky 1. redukční hranice 791,-Kč se na základě zákona č.166/2010 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 6. 2010 započítá 100 %. Z částky nad první redukční hranici 791 Kč do druhé redukční hranice 1 186 Kč se započítává 60 %. Od druhé redukční hranice 1 186 Kč do třetí redukční hranice 2 371 Kč se započítává 30 %. K částce nad třetí redukční hranici 2 371 Kč se nepřihlíží.

Neredukovaný vyměřovací základ 658,- Kč tedy spadá do první redukční hranice a započítá se z něj 100 %.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí na základě zákona č.166/2010 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 6. 2010 70% redukovaného denního vyměřovacího základu, tedy 461,- Kč denně.

Měsíčně tedy za 30 dnů činí peněžitá pomoc v mateřství 13 830,- Kč.

Pokud začnete pobírat peněžitou pomoc v mateřství v červnu 2010, bude příslušná okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení nově vypočítanou peněžitou pomoc v mateřství vyplácet v běžných lhůtách. Peněžitou pomoc v mateřství tedy obdržíte do jednoho měsíce od doručení příslušných dokladů (zpravidla v červenci 2010). Peněžitou pomoc v mateřství za další kalendářní měsíc dostanete vždy v následujícím kalendářním měsíci.

Pokud jste pobírala peněžitou pomoc v mateřství před 1. červnem 2010 a nárok Vám trvá i po tomto datu, budete mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dosavadní výši ještě za červen 2010.  Právní úprava totiž neumožňuje přepočet. Teprve od července budete mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství vypočítanou podle nových pravidel. To znamená, že příslušná okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení vyplatí peněžitou pomoc v mateřství v nové výši až v srpnu 2010.

Výše peněžité pomoci v mateřství za 30 dnů (v Kč)
Měsíční vyměřovací   od 1. 6. 2010       od 1. 1. 2010      Rozdíl
základ (hrubá mzda) (resp. 1. 7. 2010) do 31. 5. 2010 
15 000                     10 380                  8 010             2 370
20 000                     13 830                10 680             3 150
25 000                     17 010                13 170             3 840
30 000                     19 110                14 940             4 170
35 000                     21 150                16 710             4 440
40 000                     22 410                17 790             4 620

Maximální výše peněžité pomoci v mateřství je 23 490,- za měsíc (30 dnů).

Minimální výše peněžité pomoc v mateřství je 7 600 za měsíc. Pokud je vyčíslena peněžitá pomoc v mateřství nižší, má rodič nárok na doplatek do výše rodičovského příspěvku, tedy do 7 600 Kč.

Je třeba žádat o doplatek v peněžité pomoci v mateřství 1. 1. 2010?

Ne. O doplatek peněžité pomoci v mateřství není nutné žádat, okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení příjemce vyhledají a výpočet i výplatu doplatků zabezpečí bez žádosti. Lhůtu pro výplatu doplatku peněžité pomoci v mateřství zákon nestanovuje. Z technických důvodů bude Česká správa sociálního zabezpečení doplatky peněžité pomoci v mateřství za leden až květen 2010 vyplácet od října 2010, kdy bude k dispozici příslušné programové vybavení. Doplatky budou okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení vyplácet způsobem, který si příjemce zvolil v původní žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, tj. bezhotovostně na účet či v hotovosti na adresu.
Kdo Vám peněžitou pomoc v mateřství vyplácí?

Peněžitou pomoc v mateřství, Vám vyplácí příslušná okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství není dle zákona o nemocenském pojištění automatický, musíte být účastna nemocenského pojištění nejméně 270 dní v posledních dvou letech před porodem a o dítě po porodu pečovat.

O peněžitou pomoc v mateřství je potřeba požádat (uvedený tiskopis Vám poskytne příslušná okresní či Pražská správa sociálního zabezpečení). Žádost Vám musí potvrdit ošetřující gynekolog. Potvrzený tiskopis odevzdáte, pokud jste zaměstnaná, svému zaměstnavateli. Pokud v době nástupu na mateřskou dovolenou zaměstnána nejste, tak bývalému zaměstnavateli, pokud jste v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění (zaměstnání) skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění nezaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu).

Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dalšího zaměstnání,  tj. zaměstnání, ve kterém zaměstnanec koná práci místo práce v jiném zaměstnání zakládajícím pojištění a ve kterém si sjednal na tuto dobu pracovní volno, ze zaměstnání malého rozsahu).
Pokud už nejste v ochranné lhůtě, tak podáte žádost příslušné okresní či Pražské správě sociálního zabezpečení.

Mohou se rodiče na mateřské dovolené střídat?

Ano, zákon o nemocenském pojištění umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody. V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak.

Pokud jsem OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), mám nárok na   peněžitou pomoc v mateřství?

Ano, pokud v den, od něhož je dávka přiznávána, trvá Vaše účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem po dobu aspoň 270 dnů a zároveň Vaše účast na nemocenském pojištění jako OSVČ trvá po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby za podmínky, že po dobu pobírání peněžité pomoc v mateřství nevykonáváte osobně samostatnou výdělečnou činnost. Peněžitá pomoc v mateřství Vám bude vypočítána podle výše odvodu na nemocenské pojištění.

Vzniká mi právo na dovolenou, když jsem na mateřské dovolené?

Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce. Znamená to, že se tato doba započítává do dnů, ze kterých se vypočítává nárok na dovolenou. Požádáte-li zaměstnavatele o dovolenou tak, že bezprostředně navazuje na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen Vaší žádosti vyhovět.

Když se z mateřské dovolené vrátím do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit mne na původní pracovní místo?

Ano, zaměstnavatel je povinen Vás po návratu z mateřské dovolené zařadit na původní pracovní místo, tedy na původní práci a pracoviště. Není-li toto možné, např. z důvodu, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen Vás zařadit podle Vaší pracovní smlouvy, tj. na v ní sjednaný druh práce. Zdůvodnění, že zaměstnavatel již na Vaše pracovní místo přijal někoho jiného, je bezpředmětné.

Pokud zaměstnavatel nemá možnost přidělit Vám práci odpovídající Vaší pracovní smlouvě, protože v době Vaší mateřské dovolené bylo Vaše pracovní místo zrušeno, může Vám:

• (pokud má jiné vhodné volné pracovní místo) navrhnout uzavření dohody o změně pracovní smlouvy ohledně změny sjednaného druhu práce  
• navrhnout uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů, uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce  
• dát výpověď z některého z tzv. organizačních důvodů dle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce

Při dohodě o rozvázání pracovního poměru či výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce přísluší zaměstnanci dle § 67 odst. 1 zákoníku práce odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Při výpovědi po zrušení Vašeho pracovního místa Vám přísluší náhrada mzdy ve výši (100 %) Vašeho průměrného měsíčního výdělku až do skončení 2 měsíční výpovědní doby, začínající prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnavatel totiž neplní svou povinnost dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce přidělovat Vám práci podle sjednané pracovní smlouvy a jedná se proto o jinou překážku na straně zaměstnavatele.

V praxi se často vyskytuje za strany zaměstnavatele nabídka uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu. Při podpisu takové dohody Vám však nepřísluší odstupné ani náhrada mzdy do skončení výpovědní doby.


Vypracováno ve spolupráci s JUDr. Pavlem Jindřichem - poradcem na pracovní právo