Švarc systém! Je za něj na českém trhu práce náhrada?

Při nedávném setkání HR specialistů nad tématy flexibilního trhu práce ve své prezentaci Pavel Sobíšek uvedl velmi zajímavou myšlenku. Do té doby mne nenapadlo nad tzv. „švarc systémem“ přemýšlet jako nad přirozenou cestou trhu k větší flexibilitě, o kterou si tímto v podstatě říká. Rozhodl jsem se proto s Pavlem Sobíškem toto téma probrat důkladněji.


Proč podle vašeho soudu firmy přistoupily k využívání tzv. švarc systému?

Švarc systém se rozmáhá hlavně v době ekonomických problémů, což je i současný případ. Ekonomická krize roku 2009 a nejistota ohledně vývoje zakázek přiměla firmy k šetření. Práce živnostníka je pro firmu ve srovnání s kmenovým zaměstnancem levnější nejen kvůli nižším odvodům prvně jmenovaného, ale také kvůli jednorázovým nákladům se zaměstnanci při jejich nabírání a propouštění. Větší orientace firem na spolupráci se živnostníky měla a má tedy ekonomickou logiku.

Mnoho zaměstnanců v krizi přešlo do režimu OSVČ. Nemůže to pro ně být vlastně do budoucna výhodou? Možná získali příležitost naučit se, jak samostatně podnikat a dále se v této oblasti rozvíjet. Nepomůže to i naší ekonomice?

Určitě se najdou případy, kdy se někdo dostal k podnikání z donucení, ale „chytl se“ a zjistil, že mu tato forma činnosti vlastně sedí lépe než zaměstnanecký poměr. Obávám se nicméně, že většina případů bude jiných. Živnostník, postavený svým bývalým zaměstnavatelem před rozhodnutí, zda začít podnikat či se přihlásit na pracovní úřad, je na tom finančně zpravidla lépe, než kdyby se rozhodl pro druhou variantu, ale hůře než byl jako zaměstnanec. Dostává totiž od svého bývalého zaměstnavatele méně práce.

Freelancing, tedy najímání specialistů na krátké období spolupráce na živnostenský list, získává na rozvinutých západních pracovních trzích čím dál větší podíl. Lze očekávat, že i u nás se tato forma spolupráce bude více rozvíjet?

Typický freelancing má na pracovním trhu nepochybně své pevné místo. Týká se ale spíš skutečně specializovaných duševních činností, jako poradenství, oblast médií, IT projektů. Práci bagristy bych do této kategorie nezařadil, ledaže by nabízel svou práci včetně vlastního bagru.

Představme si situaci, že přitvrzením a větši restrikcí švarc systému firmy o tento způsob zaměstnávání definitivně přijdou. Bude to v pořádku a správně pro pracovní trh? Je zde nějaká náhradní varianta jak zabezpečit flexibilitu tak, aby se zaměstnavatelé nebáli vytvářet nová pracovní místa?

Nejsem zastáncem toho, aby stát švarc systém omezoval represivně – zákazy a penalizací. To by skutečně mohlo způsobit víc škody než užitku a v důsledku vést k vyšší nezaměstnanosti. Co naopak určitě lze udělat, je omezovat byrokracii spojenou se zaměstnaneckým poměrem a tím jej pro firmy relativně zlevnit. Druhou cestou je výše odvodů. Odvody živnostníka ve srovnání se zaměstnancem musejí zůstat nižší, protože kompenzují větší rizika, která na sebe bere. Je ovšem možné, že v některých případech jsou rozdíly neodůvodněně velké a jemné vyvážení by bylo na místě.  

Jaká je podle Vás budoucnost OSVČ na českém trhu práce? Nyní je to tak, že je jejich podíl zkreslený právě „uměle“ vytvořenými živnostníky, kteří by jinak (před krizí) pracovali v režimu pracovní smlouvy. Co můžeme očekávat do budoucna?

Jak jsem ale již uvedl, ideální by bylo nastavit na pracovním trhu takové relativní podmínky kmenového zaměstnance versus živnostníka, aby se o švarc systému přestalo mluvit jako o problému. Jinak také záleží na budoucím ekonomickém vývoji. Pokud bude pokračovat oživení, mělo by zvýšit motivaci firem k přijímání kmenových zaměstnanců, spíš než jen ke krátkodobým spolupracím se živnostníky. Totéž by mělo platit i ze druhé strany: větší poptávka po pracovní síle zlepší vyjednávací možnosti pracovníků zařadit se mezi kmenové zaměstnance, pokud o to budou stát. Dimenze švarc systému by se tedy měla tímto přirozeným způsobem omezit. Naopak v případě hospodářské stagnace se bude švarc systém nadále rozmáhat.

Pavel Sobíšek
se věnuje makroekonomice a finančním trhům.
V současné době pracuje jako hlavní ekonom ve společnosti UniCredit Bank Czech Republic.
Jeho osobním mottem je: Cesta je cíl

Váš hlas je odesílán...

Hodnocení: 4.4 z 5. Počet hlasů: 59. Kliknutím na ukazatel hodnocení hlasujte.