Zbyněk Rozbořil je spolutvůrcem konceptu Development Atelier. Společně se svými klienty zde vytváří řešení vedoucí k naplnění jejich obchodních a rozvojových potřeb a snů...

více >>

 

 


 
Jobs.cz > Poradna > Osobnosti > HR a Kariéra > Rozbořil Zbyněk > Ryzí podstata self brandingu
14.12.2011

Ryzí podstata self brandingu

V posledních několika letech se do manažerské hantýrky propracoval nový anglikanismus – self branding – pojem, který bychom mohli přeložit jako budování vlastní značky. Tento termín se stále více zabydluje v koučování, performance managementu a v dalších rozvojových disciplínách. Stejně jako o všem v managementu se i o tomto termínu píší knihy. A stejně jako ve všem v managementu se i na tento koncept lepí spousta technokratických zkratek a zkreslení. Přitom původní myšlenka je nadějná, s potenciálem přispět k naplňujícímu životu v často neosobně řízených organizacích. Je třeba jej ale pojmout, ideálně z pozice selského rozumu.

Nejprve ale krátce o tom, co osobní značka není. Výraz „brand“ evokuje, že je člověk přirovnáván ke zboží. Self branding je v tomto kontextu chápán jako aktivita vedoucí k vytvoření rádoby atraktivní, avšak často neautentické identity. Zadání pro tvorbu osobní značky může znít třeba jako „hlavně ho naučte, aby se prodal!“ nebo „musí být víc vidět“ v krajním případě „převlečte ho do nějakého líbivého image“. Už z těchto zadání je zřejmé, že osobní značka slouží k tomu, abychom někoho přeměnili v něco, čím není. Děláme z člověka pasivní produkt a snažíme se mu vymyslet rozumnou marketingovou strategii.

Jenže právě v tom je ta finta … pojďme se na chvíli inspirovat od mistrů … pokud se podíváme na ty, kteří mají všeobecně známou „značku“, zjistíme, že výkon a chování, jež tolik obdivujeme, je zpravidla výrazem jejich nejhlubších hodnot, přesvědčení a vášní – tedy něčeho, co v nich již dávno bylo a oni tomu jen nechali svobodný a plný průběh. Nemyslím si, že by Gandhí, Picasso, Kafka, Havel nebo Luther King záměrně řešili, jestli jsou dostatečně vidět nebo ne. A přece jsou známými ikonami a lidé okolo nich se nechávali strhnout až estetickou kvalitou jejich výkonu.

Celá myšlenka autentického self-brandu stojí na dvou klíčových dovednostech: (A) umět rozpoznat v čem je Vaše opravdová vášeň a (B) schopnosti permanentně hledat ideální vyjádření toho, čemu se chcete v průběhu svého života věnovat naplno a v čem vyniknout. Čekali jste víc? V tom případě Vás asi zklamu. Tvorba osobní značky je podle mého názoru o konzistentním prozkoumávání vlastního já a permanentní snaze vyjádřit svůj potenciál v co nejčistší možné formě. Marketingově řešeno není to push ale pull strategie; neválcuje, ale spíš inspiruje. Je to strategie zevnitř (hodnoty) ven (jejich projev v konkrétním chování).

Přitom už jen otázka „v čem je má opravdová vášeň“ vyvolá v našem pošlapaném sebevědomí rozpaky a mírnou nevoli a často až sarkasmus. Neumíme se na podobné věci ptát a přijde nám to tak jaksi nepatřičné. A představa, že bychom se mohli realizovat v práci? Ufff … pomalu, hlavně příliš netlačit na pilu, že ano? Ale myšlenka vlastní značky je právě přesně o překonání sarkasmu (v Čechách tak hojnému) a o soustředěném naslouchání toho, co hluboko uvnitř nás volá po zrealizování.

Dovolte mi tedy, abych Vás pozval ke krátkému zamyšlení. Nejde o nic jiného než zodpovězení následujících otázek:

  1. Co je Vaše největší životní vášeň?
  2. Co si v životě ještě dlužíte? Něco co byste rádi projevili, ale zatím jste nenašli odvahu?  
  3. Jak byste mohli dát průchod Vašim hodnotám a zaujetí v pracovním kontextu?
  4. Co je Váš projekt, něco konkrétního, kde byste chtěli dosáhnout dokonalosti?
  5. Jakou konkrétní hodnotu chcete sobě a ostatním dát do života?
  6. Co konkrétně chcete, aby o Vás říkali? Co konkrétně chcete, aby oceňovali?  

Jak se Vám líbilo přemýšlení? Možná jste v něm objevili zárodek něčeho, co by se mohlo stát zárodkem Vašeho budoucího brandu - autentického, takového, který dává energii a nadšení jednak ostatním, ale hlavně Vám. Pokud jste zjistili, že se ve Vás takový projekt rodí, už na nic nečekejte a pracujte na něm naplno. Picasso nikdy nepracoval osmihodinové šichty, nikdy nebyl zaměstnancem. Tvořil něco, co bylo projevem jeho hodnot. Jeho práce je odkazem. Vyjádřil svůj brand. A stejnou šanci máme my všichni.

Navazující článek najdete zde.

Váš hlas je odesílán...
Hodnocení: 4.7 z 5. Počet hlasů: 118. Kliknutím na ukazatel hodnocení hlasujte.
Přidat komentářKomentáře
(Poslal: Iva 10-01-12 10:33)
Po přečtení článku nejsem někdo jiný, neumím nic extra navíc, co bych mohla prodat a díky čemu zaznamenám zítra kariérní posun nebo získám vysněné zaměstnání. Chápu ho ale jako začátek cesty k úspěchu. Však když vidím kolem sebe lidi, na mnohých v první minutě rozpoznám, jestli dělají to, co je opravdu naplňuje, v čem vidí skutečný smysl jejich bytí. To je ona jejich značka díky které jsou "více viditelní" než ostatní. Když člověk dělá něco srdcem a používá k tomu rozum, věřím že bude on sám spokojený svým přínosem a zároveň pozitivně vnímám okolím. Ruku na srdce, je personalistou upřednostněn kandidát, který projeví zapálení a vodí v daném zaměstnání své světlé dny nebo ten, který dá najevo, že tu práci potřebuje protože je jeho ekonomická sitace špatná apod.?
(Poslal: Aneta 28-12-11 14:11)
Dle mého názoru pomůže článek i nezaměstnaným, vždyť i oni přece musí vědět, jaké jsou jejich hodnoty, aby se mohli na pohovoru "prodat". Raději přijmou člověka, který ví, co chce, než někoho, kdo nemá ve své hlavě jasno.
(Poslal: Michal K 27-12-11 09:35)
Skvely inspirativni clanek, ktery nerika co, jak, kdy a kde (ani by to delat nemel), ale otvira mysl premyslet o tom podstatnem, co nas bavi, naplnuje, posiluje a vsechno to nas proste a jednoduse ODLISUJE a VYMEZUJE, protoze nenajdete druheho, ktery by se bavil stejne:-). Pokud dojdete same podstaty tohoto clanku, je mnohem hlubsi nez si na prvni pohled myslite. Mozna by se mohl jmenovat " Jak zit stastne a inspirovat druhe". Pokud totiz bez predsudku rozpoznate a popisete to, co Vas skutecne bavi, naplnuje a pri cem srsite vasni udelali jste neco cemu ja rikam mentalni reinkarnace. Potom uz si jen staci kazdy den rano uvedomit jak to chcete ten den vyuzit k tomu, aby Vas prace opravdove bavila a aby byla i zazitkem pro Vase kolegy, pro Vas team. Protoze jen ona vasen se projevuje jako jiskra ve Vasem konani a jste ji schopni zapalit plamen sounalezitosti u ostatnich v praci, doma, proste kdekoli a oni ji prenesou dale jako pochoden Vaseho BRANDu. A vo tom to je:-)
(Poslal: Jana 22-12-11 16:03)
Vyborny clanok...Ludia, ktori maju v sebe dostatok energie, sily, eutuziazmu a hlavne viery, ze to co robia je spravne a v sulade s ich vlastnymi hodnotami, nepotrebuju "self branding" - z nich to prosto vyzaruje samo a uplne prirodzene. Ci sa bavime o vyssich, ci nizsich poziciach vzdy je to o ludoch a o kazdom z nas. Poznat svoje ja, vzdy na konci dna stoji za to:-)
(Poslal: ever-young 16-12-11 11:08)
Otázky jsou pěkně na tělo - odpovědi těžké. Ale formulovala jsem je překvapivě snadno. Došlo mi, že vnitřně vím, co chci. Ale to je bohužel všechno. Už nevím, JAK toho ve svých padesáti letech dosáhnout, JAK SE DOSTAT na místo, na které mám ambice i potenciál, ale na které mě prostě nikdo nevezme, protože neprojdu sítem 50+. Je to tristní, těch 15 let by mi za to stálo...
(Poslal: vzjp 16-12-11 10:00)
S tématem nic než souhlas. S propagací nesmyslného novotvaru "self-branding" nikoliv. Ono to beztak doslova znamená sebe-ocejchování. Čili sebemutilace. Asi něco jako sebemrskačství, kterým se baví různí tragédi.
Ale krásným příkladem jak udělat něco z vlastních dovedností a choutek je důchodkyně Jacquie Lawson(ová). Račte si ji vygooglovat.
(Poslal: Karel 16-12-11 08:06)
Těch 6 otázek by spíše mělo směrovat k pracovním agenturám a jejich manažerům, vedení firem a jejich personalistům. Člověk se stal prodejním kusem a může mít své vize, přesto neprojde pro dávno přichystané posty pro své vyvolené. Tak co chce stále tato společnost řešit, je to jeden a ten samý začarovaný kruh. Včera ČT2 vysílala program o J.Werichovi a J.Voskovcovi. Ač osobnosti, jejich vize života a světa společnost , ládnoucí kruhy nevzaly v potaz.Tak i dnes funguje tento systém, takže kladené otázky jsou jen neuskutečnitelnými přáními. Řízení a rozhodování o společnosti je většinou v rukou dosazených blbců,kariéristů, zlodějů a mafiánských kruhů na všech úrovních.
(Poslal: Markéta 15-12-11 23:27)
Hmmm, co dodat, jen snad......Najděme v sobě tu hybnou sílu, která nás ,, osvobodí", nabije, ukáže smysl bytí, očistí naši mysl, jež je zakalena nepravdivými představami o realitě. Představme si, že vášeň v sobě máme, jen pouhá představa vyvolá chvění v těle a chuť začít nové a nepoznané, napříč překážkám, jež se zminimalizují vnitřní žádostí po realizaci........
(Poslal: jarek 15-12-11 22:13)
nezaměstnaný: zapomínáš, že tady hledají práci nejenom nezaměstnaní. a i nezaměstnaný může mít zájem o radu, která mu rozšíří obzory.
(Poslal: Radim 15-12-11 09:46)
No, je to článek pro všelijaké individualisty, prodejce a nějaké střední a vyšší manažery, co si mohou dovolit být v práci odlišní od kolegů. Vypadá to podle všeho, že i hodně takových lidí dneska marně hledá práci, když se objevují takové články.
Není to pro lidi, kteří míří na nějakou řadovou práci na manuální nebo na pozice všelijakých nejnižších techniků a manažerů. Tam je osobní individualita při hledání práce jednoznačně velice kontraproduktivní, tam to funguje metodou výměny "kus za kus" a ty "kusy" musí být vzájemně co nejpodobnější.
(Poslal: 6ndrasek 15-12-11 02:45)
Základní myšlenka rozvoje silných stránek rozšířená o potřebu vložit emoci, která je člověku vlastní a myšlenku, kterou je ochoten následovat.
Ostatně za veškeré úspěchy i katastrofy lidstva mohla silná emoce. Od Hitlera a jeho: "Náš národ povstane, jsme k tomu předurčeni", přes Kinga s myšlenkou rovnosti až po Dalajlámu s vizí svobody. Tak rozdílné cíle a přesto stejně silné a eforizující. Ale jak ji najít...
(Poslal: Nezaměstnaný 14-12-11 20:02)
Zajímalo by mne, co si odnesou z tohoto článku lidé, kteří patří mezi 500000 nezaměstnaných v naší zkorumpované banánové republice. A odpověď zní: Velké Nic. Takovéhle starosti mají lidé, kteří chtějí ukrást pozici někomu jinému, aby mohli o sobě všem vyprávět, jak jsou cool a úspěšní a jak se přes svůj self branding protlačili před ostatní. Redakce tohoto webu by měla dávat přednost článkům, které pomůžou nezaměstnaným a ne zde nechat předvádět se chytráky z HR, kteří všechno vědí a na každého mají naučenou škatulku.