Jak prokázat práci dobrovolníka v období nezaměstnanosti a další dotazy

Vždy je příjemné vidět, že úsilí, které věnujete své práci, je někomu prospěšné. Potvrzením toho mi byl například nedávný e-mail paní Jany, jedné ze čtenářek tohoto blogu, která přišla o zaměstnání a obrátila se na mne s několika dotazy. Protože si myslím, že v podobné situaci může ocitnout více lidí, rozhodli jsme se společně její otázky a mé rady zveřejnit.

Nečekaná ztráta práce
Jak už jsem nastínil, paní Jana nečekaně ztratila své zaměstnání. Na vzniklou situaci tedy nebyla připravená a navíc se do podobné pozice dostala poprvé v životě. Přesto se nenechala demotivovat a rovnou se vrhla na hledání nové práce.

Při hledání pracovních příležitostí navíc narazila na můj článek o diskriminaci nezaměstnaných. Po jeho přečtení dospěla ke správnému závěru, že nebude ani chvíli zahálet. Aby neztratila své pracovní návyky, rozhodla se,  že vedle shánění nového zaměstnání si zlepší angličtinu a také se pokusí sehnat práci dobrovolníka . Spolu s tímto rozhodnutím se však před paní Janou vynořilo několik otázek a problémů, se kterými se na mně obrátila.

1) Dobrovolnictví a nepřipravenost firem
„Nemám zkušenost s vysvětlováním mezer v CV, proto se na Vás obracím s otázkou:  Jak bych měla svému dalšímu zaměstnavateli doložit, že jsem v době nezaměstnanosti nezahálela? Sepisuje se např. nějaká smlouva o práci dobrovolníka? Jaké má náležitosti? Organizace, jimž jsem takovou práci nabídla, se ptaly, jak se takový vztah řeší, aby nebyly v podezření, že jde o práci načerno.“

Prokázat aktivitu během období bez zaměstnání se dá mnoha způsoby. Běžně však postačí uvedení práce v životopise a doplnit tento údaj referenčními osobami, u kterých si může zaměstnavatel vše ověřit.
Nepřipravenost organizací zaměstnávat dobrovolníky mě poměrně překvapila. Nejedná se totiž o nic složitého. Pokud firmám nestačí ústní dohoda, ve spolupráci s právním oddělením nebo vlastními silami připraví personalisté jednoduchou smlouvu, která dobrovolnickou práci ošetří.
Dle mého názoru jde spíše o neznalost takového vztahu a částečně možná také o neochotu. Dlužno dodat, že ke škodě obou stran. Zájemcům o dobrovolnictví bych tedy doporučil využít v podobných situacích internetu, kde mohou nalézt vzory vhodných smluv (stačí jednoduchý dotaz ve vyhledávači), případně se obrátit na bezplatné právní poradny a fóra.

2) Certifikace vždy nezaručuje skutečnou znalost cizího jazyka
„Angličtinu si hodlám rozvíjet jako samouk. Možná to zní nezvykle, ale mám talent na jazyky a dokážu se efektivně naučit až na úroveň střední pokročilosti, později přidávám placené hodiny konverzace, kurzy... když to ale někde uvedu, lidé se velmi diví. Nepředpokládám, že budu nezaměstnaná tak dlouho, abych to dotáhla k nějaké zkoušce. Jak bych to tedy měla zaměstnavateli doložit?“

Nejprve bych řekl pár slov k velice populárním jazykovým zkouškám a nejrůznějších certifikátům. Osobně už jsem se ve své praxi setkal s mnoha případy, kdy certifikace uchazeče o práci neodpovídala jeho skutečným znalostem. Za poměrně relevantní ale považuji například dobré skóre ve zkoušce podle standardů TOEFL (Test of English as a Foreign Language).
Uchazečům o práci však úplně postačí uvést úroveň jazykových dovedností do CV (ideálně v rámci Evropského referenčního rámce) a každý kvalitní personalista je později prověří. Naši konzultanti testují  znalosti cizích jazyků telefonicky ještě před pohovorem a samozřejmě také ústně v rámci pohovoru samotného. V zásadě nezáleží na tom, jak uchazeč jazykových dovedností nabyl, ale zda je má v požadované kvalitě.

Pevně věřím, že mé odpovědi a zkušenosti pomůžou nejen paní Janě, ale také dalším lidem, kteří hledají nové zaměstnání a rád odpovím i na další dotazy, které můžete jednoduše napsat do diskuse pod tímto článkem.

Tomáš Prajzler, řídící partner společnosti Talentor Advanced Search

Váš hlas je odesílán...

Hodnocení: 2.5 z 5. Počet hlasů: 26. Kliknutím na ukazatel hodnocení hlasujte.