Vede teamy konzultantů, kteří se věnují výběru a vyhledávání zaměstnanců a projektům v oblasti rozvoje lidských zdrojů a optimalizace HR procesů (psychodiagnostika, assessment a development centra, personální a procesní audity, outplacement a tréninky v oblasti výběru zaměstnanců)... více >>


 
Jobs.cz > Poradna > Osobnosti > HR a Kariéra > Prajzler Tomáš > Jak prokázat práci dobrovolníka v období nezaměstnanosti a další dotazy
14.11.2011

Jak prokázat práci dobrovolníka v období nezaměstnanosti a další dotazy

Vždy je příjemné vidět, že úsilí, které věnujete své práci, je někomu prospěšné. Potvrzením toho mi byl například nedávný e-mail paní Jany, jedné ze čtenářek tohoto blogu, která přišla o zaměstnání a obrátila se na mne s několika dotazy. Protože si myslím, že v podobné situaci může ocitnout více lidí, rozhodli jsme se společně její otázky a mé rady zveřejnit.

Nečekaná ztráta práce
Jak už jsem nastínil, paní Jana nečekaně ztratila své zaměstnání. Na vzniklou situaci tedy nebyla připravená a navíc se do podobné pozice dostala poprvé v životě. Přesto se nenechala demotivovat a rovnou se vrhla na hledání nové práce.

Při hledání pracovních příležitostí navíc narazila na můj článek o diskriminaci nezaměstnaných. Po jeho přečtení dospěla ke správnému závěru, že nebude ani chvíli zahálet. Aby neztratila své pracovní návyky, rozhodla se,  že vedle shánění nového zaměstnání si zlepší angličtinu a také se pokusí sehnat práci dobrovolníka . Spolu s tímto rozhodnutím se však před paní Janou vynořilo několik otázek a problémů, se kterými se na mně obrátila.

1) Dobrovolnictví a nepřipravenost firem
„Nemám zkušenost s vysvětlováním mezer v CV, proto se na Vás obracím s otázkou:  Jak bych měla svému dalšímu zaměstnavateli doložit, že jsem v době nezaměstnanosti nezahálela? Sepisuje se např. nějaká smlouva o práci dobrovolníka? Jaké má náležitosti? Organizace, jimž jsem takovou práci nabídla, se ptaly, jak se takový vztah řeší, aby nebyly v podezření, že jde o práci načerno.“

Prokázat aktivitu během období bez zaměstnání se dá mnoha způsoby. Běžně však postačí uvedení práce v životopise a doplnit tento údaj referenčními osobami, u kterých si může zaměstnavatel vše ověřit.
Nepřipravenost organizací zaměstnávat dobrovolníky mě poměrně překvapila. Nejedná se totiž o nic složitého. Pokud firmám nestačí ústní dohoda, ve spolupráci s právním oddělením nebo vlastními silami připraví personalisté jednoduchou smlouvu, která dobrovolnickou práci ošetří.
Dle mého názoru jde spíše o neznalost takového vztahu a částečně možná také o neochotu. Dlužno dodat, že ke škodě obou stran. Zájemcům o dobrovolnictví bych tedy doporučil využít v podobných situacích internetu, kde mohou nalézt vzory vhodných smluv (stačí jednoduchý dotaz ve vyhledávači), případně se obrátit na bezplatné právní poradny a fóra.

2) Certifikace vždy nezaručuje skutečnou znalost cizího jazyka
„Angličtinu si hodlám rozvíjet jako samouk. Možná to zní nezvykle, ale mám talent na jazyky a dokážu se efektivně naučit až na úroveň střední pokročilosti, později přidávám placené hodiny konverzace, kurzy... když to ale někde uvedu, lidé se velmi diví. Nepředpokládám, že budu nezaměstnaná tak dlouho, abych to dotáhla k nějaké zkoušce. Jak bych to tedy měla zaměstnavateli doložit?“

Nejprve bych řekl pár slov k velice populárním jazykovým zkouškám a nejrůznějších certifikátům. Osobně už jsem se ve své praxi setkal s mnoha případy, kdy certifikace uchazeče o práci neodpovídala jeho skutečným znalostem. Za poměrně relevantní ale považuji například dobré skóre ve zkoušce podle standardů TOEFL (Test of English as a Foreign Language).
Uchazečům o práci však úplně postačí uvést úroveň jazykových dovedností do CV (ideálně v rámci Evropského referenčního rámce) a každý kvalitní personalista je později prověří. Naši konzultanti testují  znalosti cizích jazyků telefonicky ještě před pohovorem a samozřejmě také ústně v rámci pohovoru samotného. V zásadě nezáleží na tom, jak uchazeč jazykových dovedností nabyl, ale zda je má v požadované kvalitě.

Pevně věřím, že mé odpovědi a zkušenosti pomůžou nejen paní Janě, ale také dalším lidem, kteří hledají nové zaměstnání a rád odpovím i na další dotazy, které můžete jednoduše napsat do diskuse pod tímto článkem.

Tomáš Prajzler, řídící partner společnosti Talentor Advanced Search


Váš hlas je odesílán...
Hodnocení: 2.5 z 5. Počet hlasů: 26. Kliknutím na ukazatel hodnocení hlasujte.
Přidat komentářKomentáře
(Poslal: Tomáš Prajzler 08-12-11 15:06)
Karle, ačkoli bych sám volil trochu jiinou rétoriku, souhlasím s tím že velká část našich politiků by opravdu s nějakou dobrovolnickou činností začít měla.

Ale možná radši ne, kdoví jak by to dopadlo :-)

Hezký den,

Tomáš P.
(Poslal: Karel 06-12-11 14:49)
Myslím si, že pracovní návyky ztratili naši zákonodárci, viz dnešní zpráva o hlavním dinosaurovi R.Johnovi. Trafiky s tučnými konty, takovým by měl autor článku doporučit dobrovolnou pracovní činnost, bez ničeho a za nic.
(Poslal: Radim 03-12-11 10:19)
Pracovat pro nezaměstnaného znamená, že jeho měsíční náklady stoupnou o cca 2000 měsíčně. Plus náklady na dopravu do tohoto zaměstnání.
Je v tom zvýšené opotřebení oděvu, bot atd a potřeba mnohem častěji je kupovat nové, případně je kupovat kvůli reprezentaci v té práci. Potom je v tom zhoršené až znemožněné nakupování předmětů běžné denní spotřeby, jako je jídlo, praci prášky, zubní pasta atd ve slevách nebo ve výprodejích a doprodejích.
Proto práce zadarmo je pro nezaměstnaného ekonomický nesmysl a vyplatí se pouze tehdy, pokud je k tomu skutečně vážný důvod typu toho kádrování personalisty, protože ty dva tisíce jsou pro nezaměstného dost velké peníze.
Usuzovat podle délky období bez práce na ztrátu pracovních návyků je taky nesmysl. Podstatné je, jestli ten nezaměstnaný má pevný denní režim nebo ne případně jestli podstatnou část jeho času nezabere návštěva hospody nebo herny. Někdo tak ztratí pracovní návyky už po měsíci bez práce a někdo je neztratí po dobu více let, kdy je bez práce. Jenže to by byla mnohem větší práce toto u nezaměstnaných zkoumat, tak se to bere šmahem.
Dobrovolnická práce obvykle vůbec nemá vztah k udržení kvalifikace toho nezaměstnaného, protože v 95 % případů není tato práce ani zdaleka v jeho oboru. Například dobrovolnícká místa někde na něčem v automobilce či automotive nebo někde v ocelárně nebo někde u traktoru nejsou a určitě ani nebudou. Něco jiného ovšem může býrt obor jako je sociolog, personalista, právník atd, to uznávám.
(Poslal: Karel 03-12-11 09:22)
To, co uvádí pan Prajzler mě přivádí do doby totality. Také, když se člověk ucházel o práci v jiné firmě, byl vystaven zjišťování si pracovních návyků, nehledě na stranickou, odborářskou činnost. I to se dnes děje, kdo je v jaké straně,odborech, dělá se to skrytou formou. Takže jen důvod zaměstnavatele, zda dotyčný človek neztratil pracovní návyky, nebo vůbec pracovat, je plácání do vody. Pokud zaměstnavatel je opravdu člověk na správném místě,velice rychle rozpozná kvality toho či onoho pracovníka. Takže vyplňovat opět kádrové kolonky dotazníků jsou zavádějící, přeci máme příklady politiků, kteří získaly tituly podvody a sedí na postech, kde nemají co dělat a možná, že by na tomto místě měl sedět člověk, který k tomu má kvalifikaci, praxi, ale má smůlu, protože je nezaměstnaný a ztratil pracovní návyky. Tak si to vzdělání musí doplnit dobrovolnictvím a pak se možná na trhu práce uchytí.
(Poslal: Tomáš Prajzler 02-12-11 16:31)
Ad "mezery v CV". Netvrdím že není možné mít mezeru v životopise. Je to možné a může to být zcela v pořádku pokud ji umíme dobře zdůvodnit a není jich moc (to působí divně i při sebelepším vysvětlení).
Pracovat jako dobrovolním může mít (čistě ve smyslu kariérního vývoje, nechme stranou mnohé další možné důvody) smysl tehdy, není-li "mezera" již více dobrovolná a zároveň se ji nedaří ukončit. Pak je dobré pracovat jakkoli, minimálně proto aby člověk mohl snížit nejčastější obavu zaměstnavatelů, kterou je strach že dotyčný ztratil pracovní návyky a/nebo orientaci v oboru.

Pro Luboše cituji:" Běžně však postačí uvedení práce v životopise a doplnit tento údaj referenčními osobami, u kterých si může zaměstnavatel vše ověřit."

O smlouvě jsem psal proto že se na ni pisatelka ptala a chtěla znát odpověď. Navíc i když by sepsání takové smlouvy nepomohlo, rozhodně neuškodí.

S pozdravem,

Tomáš Prajzler
(Poslal: Radim 02-12-11 11:07)
Uchazeč hledající práci by si měl v první řadě hledat práci. A ne vylepšovat pro personalisty svůj kádrový profil všelijakým účelovým zajišťováním dokladů o dobrovolnické práci pro charitu.
Jestliže tohleto dělat musí, aby na trhu práce uspěl, tak je jednoznačně na trhu práce něco špatně!!!!!
(Poslal: Radim 02-12-11 11:04)
Je strašně smutné, že personalisté neumí schopnosti uchazeře o práci a jeho vhodnost otestovat nějakým reálným způsobem a místo toho se uchylují k nesmyslným zjednodušujícím předsudkům. Třeba takovým předsudkům, že uchazeč o práci nesmí mít v životopise díru. Uchazeč o práci, aby si zajistil aspoň nějakou pravděpodobnost, že výběrové řízení překoná a dostane se k nějaké práci, aby se mohl uživit , tak prostě musí makat furt nonstop. I kdyby měl být k smrti unavený, vyhořelý, zdravotně úplně na dně, prakticky neschopný práce, pokud nebude mít v životopise díru, dostane se k další práci. Pokud ale na chvíli vynechá, na půl roku, na rok nebo déle, dobrovolně nebo nedobrovolně, tak i kdyby měl kvalifikaci a praxi královskou, nikoho to nebude zajímat, už má díru v životopise, už nemá pracovní návyky, už je neschopný pravidelné práce, už je to lempl, tak ať zůstane mezi lemply a nezaměstnanými.
Je smutné, že uchazeči o práci musí se v době existenční nejistoty zajímat o bezplatnou dobrovolnickou práci jen kvůli tomu, aby tu díru v životopise neměli a udrželi si tak pravděpodobnost, že si vůbec seženou nějakou práci.
Dobrovolnícká práce by přece měla být doménou lidí existenčně zajištěných, mělo by to být něco navíc, co je člověk ochoten společnosti věnovat. A nemělo by to zdegenerovat na bezplatnou práci , podle které personalisté akorát kádrují, jestli ten nebo onen se dostane do výběrových řízení a získá nakonec skutečnou práci.
(Poslal: Předseda 02-12-11 10:25)
Lidé potřebují / hledají zejména penÍze za práci ...
K tomu srovnej/te / Viz
PŘEDSEDA: ZAMĚSTNANCI HLEDAJÍ PENíZE, PRÁCI JAKOŽTO VÝROBNÍ FAKTOR HLEDAJÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ...

Viz např. cs.wikipedia.org/wiki/Trh_pr%C3%A1ce
Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na tomto trhu nabízejí zaměstnavatelé pracovníkům práci za mzdu ... = práce se pro/najímá jakožto výrobní faktor za peníze ...

EN
Households are suppliers of labour. In microeconomics theory, people are assumed to be rational and seeking to maximize their utility function. In this labour market model, their utility function is determined by the choice between income and leisure.
http://en.wikipedia.org/wiki/Labour_economics#Neoclassical_microeconomic_model_.E2.80.94
Má pravdu, předseda ...
(Poslal: Karel 30-11-11 12:59)
V dnešní době, kdy lidé potřebují práci,aby uživili rodiny a své děti, tak dobrovolnictví ztrácí na svém významu. Stačí jen, když dobrovolnost spočívá na diktátu odpracovat 150 hodin zdarma a to se bude týkat všech, i lidí v průmyslu. To se hodí podnikatelským praktikám, udělat z lidí otrokáře, aby jejich zisky byly co největší. Proč nedělají naši politici také svoji službu pro stát zdarma nebo za minimální mzdu,viz.senát. Každý z těchto lidí umí jen radit, ale sám neudělá zadarmo nic, naopak hrabe,kde se dá. Dobrovolnost by měla být považována za něco mimořádného, kde nebude na této činnosti participovat stát, úřady a podnikatelské subjekty, nebo lidé,kteří to budou mít jako odrazový můstek pro kariéru. Dobrovolnost je složenina "dobrá vůle". A pokud není a je vymahatelná společností jako zastrašovací manévr pro obohacení určité kasty, postrádá tímto svůj význam. Dobrovolnost byla i za totality a její význam byl zneužit určitou kastou společnosti, dnešek nevyjímaje.
(Poslal: Lubos 29-11-11 13:19)
Dobry den, nemuzu si pomoci ale je to strasnej blabol. Dalsi dotazy jsou "jeden", nijak spolu nesouvisi a navic, proc by nekdo proboha prokazoval praci dobrovolnika smlouvou. Kdyz prokazuji klasicke zamestnani, taky jej neprokazuji smlouvou na pohovoru. Pokud nelzu, tak to lze overit pres referencni osobu. Prinos Vasich odpovedi rovna se nule. Navic preci "staci jednoduchy dotaz v prohlizeci"