4.01.2012
Budou naše děti nezaměstnané?
Situace absolventů na pracovním trhu se za několik posledních let výrazně zhoršila. Časy, kdy byl o mladé lidi těsně po vysoké, ale i střední, škole obrovský zájem, je pravděpodobně na dlouhou dobu pryč.
Podle dat Eurostatu vzrostla nezaměstnanost absolventů od roku 2008 téměř v celé Evropě. V některých zemích včetně ČR téměř dvojnásobně - srpen 2008 v ČR 9,5 % vs. srpen 2011 v ČR 18,6 %. Nejhorší Španělsko trpělo ve stejných obdobích dokonce 24,6% a 46% nezaměstnaností absolventů!
Zmíněné statistiky jsou alarmující. Jistě se proto vyplatí v krátkosti zamyslet nad tím, co je podstatné pro dobré uplatnění absolventů.
Řemeslo a cizí jazyky
Rozhodující je již volba střední školy. V 15 letech se však budoucí kariéra příliš plánovat nedá. Pomůže pouze uvědomělý rodič. Pokud je zjevné, že potomek není právě studijní typ, je prozíravé zvolit vhodné řemeslo. Přísloví o jeho zlatém dně stále platí a šikovný řemeslník si uplatnění snadno najde. Na rozdíl například od gymnazisty, který zůstane bez vysoké školy.
Z tipů pro samotné hledání práce po střední škole lze doporučit jen ty obligátní. Dobře napsaný životopis a motivační dopis a inteligentní sebe-prezentaci. Limitem většiny absolventů však je neznalost cizích jazyků, zejména angličtiny. Moje rada tedy zní: „Absolvente, pokud neumíš anglicky, odjeď nejprve na zkušenou do ciziny. Nauč se jazyk a posílen novými dovednostmi se vrhni na pracovní trh.“
Volba oboru
V případě vysokoškoláků existuje větší prostor pro volbu studia. Za velmi praktické považuji přizpůsobit volbu oboru studia nejenom individuálním schopnostem a preferencím, ale také požadavkům pracovního trhu. Nejen z čirého pragmatismu, ale také proto, že mnoho zájemců o vysokoškolské studium nemá o svém budoucím profesním směřování jasnou představu.
Dnes existuje mnoho atraktivních, zejména humanitních, oborů, jejichž studium není vždy snadné, ale následné uplatnění na trhu práce je ještě obtížnější. Naopak technické obory mají o zájemce nouzi. Studenty odrazuje především jejich náročnost. Studijní úsilí ale obvykle bývá odměněné rychlým a relativně snadným nalezením pracovního místa. I pro vysokoškoláky však platí, že studium cizích jazyků je nezbytností.
Práce v oboru co nejdříve
Za další předpoklad úspěchu vysokoškolských absolventů považuji získání praxe během studia. Doporučuji začít pracovat v oboru co nejdříve. Ideálně již ve druhém ročníku. Pro začátek se může vyplatit nabídnout se firmám klidně i zdarma. Z neplacené praxe se totiž může stát pracovní úvazek a studenti s praxí v oboru disponují po svém absolutoriu nezanedbatelnou výhodou.
Motivace a iniciativa
Problematika nezaměstnanosti absolventů je velice složitá. V zásadě lze však říci, že motivovaný a iniciativní absolvent, který splní uvedené předpoklady, nebude mít na trhu práce žádný problém.
Tomáš Prajzler, řídící partner společnosti Talentor Advanced Search

Váš hlas je odesílán...
Hodnocení: 3.0 z 5. Počet hlasů: 68.
Kliknutím na ukazatel hodnocení hlasujte.
Přidat komentářKomentáře
Nepracujte jako otroci!
Ten kdo chce zamestnance, musi praci zaplatit. Zebraci nemaji narok nekoho zamestnavat. Takove firmy i statni instituce at zkrachuji.
Najdete si praci, kazdopadne placenou. Firmy sice maji zkusene zamestnance, ale ti starsi postupne ztraci vykonnost a firmam klesa produktivita. Bez mladych se neobejdou.
Do budoucna se neni ceho obavat. Populace vyspeleho sveta starne a drive nebo pozdeji starsi lide umrou. To je proste biologicky fakt a nikdo na tom nic nezmeni. Znamena to ze bude velky nedostatek pracovnich sil, platy budou akcelerovat smerem nahoru, poroste inflace ale paradoxne ceny nemovitosti pujdou dolu.
I s minimalni praxi najdete pak slusne zamestnani. Jak by jinak mohla pokracovat prumyslova vyroba, zemedelstvi, energetika, sluzby, financni sektor atd
http://www.akcnispolek.estranky.cz/clanky/diskuse.html#block-comments
je to čím dál horší.
Pracují třeba pouze za zdrav. pojištění a to odvádí stát za lidi v evidenci ÚP pouze 800kč měsíčně.
Pracují za 800kč měsíčně!!Posílají na veřejně práce i občany, kteří neberou dávky, je to otroctví.
Drábek vlastně dosáhl toho, že pro lidi , kteří ještě nejsou na tom sociálně úplně dole, ale nemají práci a kvůli smolným okolnostem ji nemají šanci najít, nemohou od státu počítat s vůbec žádnou pomocí. Stát jim pomůže jen prvních pár měsíců podporou v nezaměstnanosti a to ještě opepřenou buzerací nucenými pracemi společně s lidmi odsouzenými soudem na veřejné práce a potom je nechá bez pomoci. Teprve až spadnou úplně na dno a ocitnou se ve společnosti skutečných vyžírků, zlodějů, chroníckých pobíračů dávek atd úplně na dně, začnou od státu milostivě dostávat nějaké peníze životního minima a peníze pro majitele nájemních bytů. Aby snad tito lidé nemuseli žebrat nebo nemuseli dokonce na ulici schcípat hlady a zimou a tím neuráželi jemnocit těch, co jsou za vodou.. Toto je jediná sociální síť, kterou Drábek pro slušné lidi ještě ponechal, záchrana před schcípnutím hladem a zimou na ulici.
Takže otázka nezní, jestli naše děti budou nezaměstnané. Otázka je, co bude dřív, jestli padne Drábek a jeho reformy klasickou cestou nebo jestli se dole na ulici nenashromáždí tolik bývalých příslušníků středních vrstev ožebračených Drábkovým systémem, že ten pád bude iniciován násilím zezdola.
Lidi nezajímá tolik skutečnost, že nezbývá práce, jako to, že nezbývaj" peníze ... [System Out Of Money Exception] ANEB Bez penez na trh práce nelez ...
Kdyby ta práce zůstala v Evropě, jak to ještě bylo před 10 lety, nebyl by s mladými absolventy v podstatě žádný problém. Ti, co by trefili obor, by šli rovnou do práce, ti druzí by se prostě přeškolili. Problém ještě dále zvyšuje to, že aby evropské státy před pár lety vylepšily statistiky zaměstnanosti, rozhodly se odložit o pár let nástup části mladých na pracovní trh prodloužením jejich "mládí" vysokoškolským studiem. Bez ohledu na skutečné potřeby pracovního trhu, co se týká množství vysokoškoláků i studovaných oborů, byly tak posilovány vysoké školy. Asi se domnívali, že zatímco budou ti mladí studovat, krize odezní a po absolventech bude potom zase poptávka.
Ovšem krize neodezněla, protože její kořeny jsou podstatně hlubší než si mysleli a navíc jsou tady nezaměstnaní vysokoškoláci a promarněné investice vložené do jejich vzdělání.
Totéž jsou starší lidi nad 40 let. Kdyby tady ta práce byla, nebyl by problém s jejich zamětsnáváním. Ale v současné době zaměstnavatelé a personalisté vybrali z pracovního trhu hrozinky a na ostatní prostě práce už nezbývá.
K tomu srovnej/te / Viz ZAMĚSTNANCI HLEDAJÍ PENíZE, PRÁCI JAKOŽTO VÝROBNÍ FAKTOR HLEDAJÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ...
Viz např. cs.wikipedia.org/wiki/Trh_pr%C3%A1ce
Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na tomto trhu nabízejí zaměstnavatelé pracovníkům práci za mzdu ... = práce se pro/najímá jakožto výrobní faktor za peníze ...
EN
Households are suppliers of labour. In microeconomics theory, people are assumed to be rational and seeking to maximize their utility function. In this labour market model, their utility function is determined by the choice between income and leisure.
http://en.wikipedia.org/wiki/Labour_economics#Neoclassical_microeconomic_model_.E2.80.94
Má pravdu, předseda ...
Bohužel, absolventi a jejich zaměstnání je časovanou bombou, protože to bude ještě horší. Já sám jsem prakticky od 3. ročníku v oboru, po skončení školy jsem proto na základě kontaktů - nikoli prac. inzerátů!! - práci našel. Že situace není tak zoufalá, jako třeba ve Španělsku (uvádí se 40 pct. mladých nezam.), přikládám solidaritě české společnosti. Stále funguje "záchranná síť" rodiny, která existenčně absolventa podpoří, než najde práci.
10. Pokud jste člověk co má svůj vlastní rozum, nebojí se ho používat, myslet a mít vlastní nezávislý názor - pozor, nechte si to pro sebe a svojí intelektuální vyspělost tolik neprozrazujte. Oni chtějí sice inteligentní, ale poslušnou a pracovitou ovečku, která moc nebéká, když jí holí kožíšek...a pokud zabečí, tak pouze jak má a jen když jí k tomu vyzvou. O většině nepravostí, na které v práci příjdete, váš šéf už dávno ví, ale nechce to řešit, aby si sám nenadělal problémy, bossové chtějí prachy a klid - bacha na tuhle past, co je to prakticky všude - než něco rozmáznete, dobře promyslete, zda stojí za riziko...že co rozmátnete, to si taky slíznete.
Závěrem - v roce 1989 skončil komunismus co by politický a hospodářský systém. Neskončil ale jako společenský řád, ve své zmutované podobě je tu s námi dodnes. Nikdo z nás co v ČR dnes žijeme, tady demokracii nikdy nezažil, takže ani nemáme proti jaké zkušenosti rozpoznat, že to v čem žijeme, svoboda není. Kdo ještě můžete, utečte do zahraničí za prací dokud to jde! Tady v Čechách nikomu demokratická pšenka nekvete....
7. Angličtina a jazyky - ANJ prostě berte jako duplicitu ke své rodné češtině, její min. dobré zvládnutí písemně i ústně je dnes standard pro to, abyste se o práci v zahraničí mohli vůbec ucházet. Jinak nemáte v tom množství zájemců šanci, tedy pokud nechcete dělat ty nejtěžší manuální práce. Každý další jazyk od úrovně pokročilý je super+, v ČR hlavně němčina.
8. Volba oboru je klíčová. Dělejte to, co vás baví a jde vám to. Snažit sebe znásilnit a dělat v atraktivním oboru co mě nebaví, znamená tímto sebeznásilněním předčasné vyplýtvání energie potřebné na kýžený úspěch, kvůli kterému to vše děláte....Co je úspěch? V první řadě být co nejlepší v tom co dělám, jedno na které pozici. Pokud skutečně věříte, že něčeho dosáhnete, žádná překážka, ani náročné studium, vám nemůže odolávat věčně, je to o rozhodnutí, vytrvalosti a vůli.
9. Praxe v oboru co nejrychleji a nejdříve - to sice je pravda, ale pozor, mince má dvě strany! Mladý člověk má ještě nevyzrálou osobnost a neumí se moc bránit ani ovládat, ale jako absolvent je už levná a relativně postačující pracovní síla pro základní pozice =
1. život v EU se zhoršil prakticky ve všech směrech života lidské společnosti, takže ani trh práce, absolventy nevyjímaje, to neminulo, jde jen o důsledky trendu.
2. Evropa hospodářsky stagnuje a propadá se do národních dluhů, růst přidané hodnoty nestačí suplovat odvodům do bezedných státních rozpočtů, při současném růstu celkového zadlužení a poklesu kupní síly Eura a euroměn bude v EU do 2 let inflace okolo 20%-30%. Nejde o malování čertů na zeď, tohle jsou holá statistická fakta, která Brusel urputně tají.
3. školy všech stupňů a druhů každý rok vypustí novou generaci absolventů, ale nikde, v žádném oboru nevzniká adekvátní počet pracovních míst, protože ekonomika dlouhodobě stagnuje a klesá.
4. Řemeslo - vyučení v nějakém řemeslu, by měl mít každý, ať už chce nakonec být doktor, nebo advokát. Proč? Je to nezbytná součást výchovy a opory pro růst osobnosti člověka. Vědomosti pro duševní práci jsou důležité, to ano, ale manuální dovednost o nic méně. Nedocenění tohoto výchovného vlivu na člověka je jedním z důvodů morálního úpadku Evropanů vůbec.
5. Životopis - strukturovaný, výstižný, věcný, stručný. V tom kvantu uchazečů nemají personalisté čas se nějak podrobněji zabývat zdlouhavými referáty.
díky Lucie, pozitivní ohlas vždy velmi potěší :-) Dnes souhlasím i s Karlem. Ne tolik ve smyslu nějakého plošného omezení VŠ studia, ale spíše větší distinkce mezi bakalářským a magisterským stupněm vzdělání a také snahou o srovnání potřeb trhu práce a nabídky VŠ studia (třeba i prostřednictvím školného na oborech s horším "uplatnitelností" absolventů na trhu případně v kombinaci se subvencováním studia na oborech lépe uplatnitelných.
Absolvent techniky, který se navíc naučí alespoň nějak anglicky nemá na trhu práce problém a věřím že jej nebude mít ani v budoucnu. Absolventi humanitních oborů jsou často v diametrálně odlišné situaci.
Totéž platí, pokud by musel peníze na začátek svého podnikání nějak vydělat.. Bez diplomu by mu trvalo hezkých pár let, než by vydělal dostatek peněz na první stroje. A nejspíš by ho to pěkně opotřebovalo.
dnešní době/.Težko ševci dnes obstát v konkurenci
jen s pouhou jehlou a dratví. Možná i Baťa by dnes
byl inženýrem.
Tudíž už z principu je v Evropě málo pracovních míst a díky odtoku peněz za zboží je taky málo financí obecně na podporu hospdoářského růstu.
U nás díky změně výběrového vysokého školství na masové směřuje na vysoké školy mnohem víc lidí než kolik je v populaci procent lidí schopných se efektivně vzdělávat a tím efektivně studovat.. Pro významné procento vysokoškoláků tak vysokoškolské studium funguje pouze jako odklad jejich nástupu na pracovní trh, kde prostě ty pracovní místa nejsou a kde tak nenajdou práci tak i tak, bez vysoké školy i s vysokou školou.
Nejvíc by asi pomohlo omezit vysoké školy, aby stát neplýtval financemi na tyto zbytečná vysokoškolská místa. Nebyli by zbyteční vysokoškoláci, místo toho by byli třeba absolventi řemesel.. A jak by nebyli vysokoškoláci, byli by ochotni vzít na začátek kariéry i horší hůř placenou práci , zatímco dnes jako vysokoškoláci raději zůstávají nezaměstnaní.