Kdy může zaměstnanec odstoupit od pracovní smlouvy?

Zaměstnanec může odstoupit od pracovní smlouvy do doby, než na jejím základě vznikne pracovní poměr, tj. přede dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Po tomto dni může odstoupit pouze tehdy, pokud ještě nenastoupil do práce. V zákoně jsou kromě toho stanoveny obecné důvody odstoupení od smlouvy, např. pokud zaměstnanec při uzavření pracovní smlouvy jednal v omylu, který zaměstnavateli musel být znám, je oprávněn od pracovní smlouvy odstoupit.

 

Musí být součástí pracovní smlouvy ujednání o mzdě?

Ujednání o mzdě není povinnou (podstatnou) náležitostí pracovní smlouvy. Mzda se sjednává v pracovní smlouvě, v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě. Musí být sjednána nebo stanovena před výkonem práce, za kterou mzda přísluší. V praxi se tak děje např. ve formě tzv. mzdových výměrů zaměstnavatele, které nejsou součástí pracovní smlouvy.

 

Má zaměstnanec ze zákona právo na zkušební dobu?

Takové právo zaměstnance přímo zákoník práce nezakládá, pouze stanoví, že zkušební doba může být v pracovní smlouvě sjednána, a to v písemné v formě pod sankcí neplatnosti (v případě ústního sjednání). Nebyla-li zkušební doba písemně v pracovní smlouvě sjednána, není zaměstnavatel ani zaměstnanec oprávněn pracovní poměr jednostranně rozvázat zrušením ve zkušební době.

 

Jak je to nyní s takzvaným odchodným a konkurenční doložkou?

Institut odchodného byl zrušen. Zaměstnavatel je nyní oprávněn uzavřít se zaměstnancem dohodu, kterou se zaměstnanec zaváže, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Za každý měsíc plnění závazku je pak zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Peněžité vyrovnání se neplatí jednorázově, ale pozadu za každý měsíc. V dohodě může být sjednána i peněžitá sankce vůči zaměstnanci pro případ porušení závazku z jeho strany.Výše peněžité sankce musí být přiměřená povaze a významu podmínek dohody.

 

Kdy lze uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti?

Předmětem dohody o hmotné odpovědnosti mohou být hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné podobné hodnoty. Podmínkou ovšem je, aby s nimi zaměstnanec po celou pracovní dobu sám nakládal (byly v jeho výlučné osobní dispozici), musí být také určeny k oběhu nebo spotřebě a zaměstnanec je musí vyúčtovat. Proto nemůže být předmětem hmotné odpovědnosti např. inventář kanceláře, osobní počítač, motorové vozidlo apod.

 

Kdy může zaměstnanec ukončit pracovní poměr dohodou?

Dohoda o skončení pracovního poměru musí být dle §49 zákoníku práce účinného od 1. 1. 2007  uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná. Není třeba v něm uvádět žádné důvody, pokud je sám zaměstnanec nechce uvést. Pokud zaměstnavatel s návrhem dohody nevysloví souhlas, dohoda není uzavřena. Mlčení zaměstnavatele neznamená souhlas s navrhovanou dohodou a nemá za následek uzavření dohody o skončení pracovního poměru. V takovém případě – trvá-li zaměstnanec na skončení pracovního poměru – nezbývá než zaměstnavateli doručit písemnou výpověď z pracovního poměru.

 

Kdy může zaměstnance ukončit pracovní poměr výpovědí?

Zaměstnanec by měl především výpověď z pracovního poměru řádně označit, tj. uvést, že se jedná o „rozvázání pracovního poměru výpovědí“. Nesprávné a ve svých důsledcích neplatné je označení „výpověď dohodou“. Výpověď musí být dána písemně a musí být doručena zaměstnavateli, jinak je neplatná. Doporučuje se nechat si potvrdit doručení na kopii výpovědi nadřízeným zaměstnancem nebo v podatelně. Výpověď může dát zaměstnanec z jakéhokoli i bez uvedení důvodu.

 

Musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci zápočtový list?

Zaměstnavatel je vždy při skončení pracovního poměru povinen vydat zaměstnanci zápočtový list, a to i tehdy, je-li s ním ve sporu o platnost skončení pracovního poměru. Není oprávněn vázat vydání zápočtového listu např. na vrácení zapůjčených předmětů nebo na uhrazení škody, kterou mu zaměstnanec způsobil. Je však oprávněn i po skončení pracovního poměru vůči zaměstnanci tyto nároky uplatňovat včetně případného soudního vymáhání.

 

Jak zákon o zaměstnanosti pojímá právo na zaměstnání?

Právo na zaměstnání nelze ztotožňovat s právem na práci, které na rozdíl od práva na zaměstnání není vymahatelné. V případě práva na zaměstnání jde v podstatě o právo každého občana, který chce a může pracovat, obrátit se na příslušný úřad práce se žádostí o zajištění vhodného zaměstnání nebo se žádostí o zajištění rekvalifikace. Vhodným zaměstnáním je zaměstnání:

• které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku v zaměstnanosti
• jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby
• které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce
• které odpovídá zdravotní způsobilosti občana a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Je možné si vydělávat a zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Nový zákon o zaměstnanosti umožňuje tzv. částečnou nezaměstnanost. Jde o novou výhodu, možnost výdělku je však omezena. Uchazeč o zaměstnání dostane podporu v nezaměstnanosti i tehdy, bude-li pracovat méně než dvacet hodin týdně a jeho měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. od 1. 1. 2007 jde maximálně o částku 4000 Kč. Měsíční výdělky ve více pracovních činnostech se sčítají.

 

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:

• vykonával v délce alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku v zaměstnanosti
• požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
• ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora v nezaměstnanosti se neposkytuje nejen po dobu poskytování starobního důchodu, ale ani po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění nebo vazby. Po tuto dobu úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti zastaví.

 

Může agentura chtít za zprostředkování práce zaplatit?

Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání bezplatně nebo za úhradu. Při zprostředkování za úhradu ovšem nemohou požadovat úhradu od občana, kterému zaměstnání zprostředkovaly. Ve prospěch agentury práce ani ve prospěch zaměstnavatele nesmějí být rovněž prováděny jakékoli srážky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované občanu (zaměstnanci) za vykonanou práci.

 

Je nyní možné dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

Zákoníkem práce účinným od 1. 1. 2007 byl zaveden nový institut tzv. agenturního zaměstnávání (§308 a 309). V souvislosti s tím byl naopak zrušen dosavadní institut tzv. dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli.  V §308 je upravena dohoda uzavřená mezi agenturou práce a uživatelem, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. V zákoníku práce jsou definovány další náležitosti, které dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí obsahovat. Podstatou agenturního zaměstnání je, že agentura dočasně přiděluje své zaměstnance konkrétním uživatelům – zaměstnavatelům.

 

Co je podle zákona „práce načerno“ a jaké jsou za ni sankce?

Nelegální prací neboli prací „načerno“ se podle zákona o zaměstnanosti rozumí:

• pokud občan nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o fyzickou osobu, která zajišťuje plnění běžných úkolů sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo o právnickou osobu právnickou osobu zajišťující plnění běžných úkolů prostřednictvím svých členů nebo společníků
• pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o fyzickou osobu, která zajišťuje plnění běžných úkolů sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo o právnickou osobu právnickou osobu zajišťující plnění běžných úkolů prostřednictvím svých členů nebo společníků, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno.

Úřady práce jako orgány, které kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů, jsou oprávněny uložit:

1. fyzické osobě, která umožní jiné fyzické osobě výkon nelegální práce, pokutu do 2mil. Kč,
2. fyzické osobě, která vykonává nelegální práci, pokutu do 10.000,– Kč,
3. právnické osobě, která umožní fyzické osobě výkon nelegální práce, pokutu do 2 mil. Kč.