Možností alternativních flexibilních úvazků je mnoho, ale při jejich aplikaci si musíme vystačit se stávající škálou pracovních smluv či dohod, zde je jejich přehled.
Je využívána pro klasický pracovní poměr s pevně stanovenou délkou pracovní doby a to buď 40 hodin týdně (plný pracovní úvazek) nebo 20 hodin týdně (poloviční pracovní úvazek)
Lze ji uzavřít na dobu určitou či neurčitou. Přičemž na dobu neurčitou jí zaměstnavatel může uzavírat pouze po dobu 2 let, po uplynutí této lhůty musí zaměstnanci nabídnout smlouvu na dobu neurčitou.
Český Zákoník práce vymezuje vedle práce na plný úvazek tři druhy zkrácené pracovní doby, a to sjednanou pracovní dobu (§ 86), zkrácenou pracovní dobu ze zdravotních důvodů bez krácení mzdy (§ 83) a pracovní dobu sjednanou v kolektivní smlouvě (§ 20).
Odvody jsou odváděny poměrnou částkou, podle vyměřovacího základu. Stejně tak je definovaná dovolená.
Paragrafem §85 lze ještě definovat pružnou pracovní dobu respektive „nerovnoměrnou pracovní dobu“
Opět je využívaná pracovní smlouva na dobu určitou či neurčitou. Kde se v pracovní době vymezí týdenní pracovní doba či její rozvržení.
Odvod zdravotního a sociálního pojištění (zaměstnanec/zaměstnavatel), je
krácen podle délky úvazku.
Dohody konané mimo pracovní poměr jsou využívány na krátkodobé úvazky např. týden, flexibilní úvazky např. 1 den, na vykonání konkrétního díla v krátkém čase, pro potřeby dočasného přidělení zaměstnanců na krátkou dobu.
V Zákoníku práce jsou dva typy dohod konaných mimo pracovní poměr:
Dohoda o provedení práce – omezená limitem odpracovaných hodin 150 ročně u jednoho zaměstnavatele. Díky tomuto ustanovení není využívaná dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele, ale je velmi vhodná pro brigádníky kteří pracují v jednom měsíci u více zaměstnavatelů. Výrazné omezení pro agentury práce - Nesmějí tuto dohodu využívat při dočasném přidělení!
Je velmi výhodná hlavně z toho titulu, že se neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Pouze se odvádí daň z příjmu
Dohoda o pracovní činnosti – omezená poloviční pracovní dobou týdně. Nelze jí tedy sjednat na více než 20 hodin týdně. Odvádí se zdravotní a sociální pojištění stejně jako u normálního pracovního poměru.
Musí být sjednána písemně a může být na dobu určitou nebo dobu neurčitou. Zaměstnanec nemá nárok na dovolenou a odstupné při výpovědi.
Agentury práce ji mohou využívat se všemi náležitostmi.
Souběh pracovních poměrů je možný téměř jako dva plné pracovní úvazky vedle sebe. Zákoník práce pouze stanovuje, že vedlejší pracovní poměr nesmí dosahovat maxima týdenní pracovní doby. Je tedy možné mít jeden pracovní poměr na 40 hodin týdně a druhý na 39,5 hodin týdně. To, jakou smlouvu si sjednáme vedle hlavního pracovního poměru
Nezaměňovat za „vedlejší činnost“- to je souběžný pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, který se ovšem předmětem činnosti liší od hlavního poměru. (kdyby to byla stejná činnost, bylo by to posuzováno jako práce přes čas). Příklad: právník může u svého stejného zaměstnavatele ještě na dohodu o pracovní činnosti po večerech uklízet.
Každý pracovní poměr je posuzován jednotlivě a zvlášť. Neplatí tedy, když u jednoho pracovního poměru platím odvody, tak u druhého už nemusím. Všechna práva a povinnosti se posuzují samostatně.
Vedlejší pracovní poměr lze uzavřít jak na dobu určitou, tak neurčitou. Výpovědní lhůta však u vedlejšího pracovního poměru činí 15 dnů, neplatí se odstupné, lze jej zrušit v ochranné lhůtě.